Externí pevné disky zažívají boom

Společnost GfK, která se tímto průzkumem zabývala, odhaduje, že v roce 2007 se v západní Evropě prodalo okolo 10 milionů externích pevných disků – to představuje nárůst bezmála 90% oproti roku 2006, kdy se prodalo „pouze“ 5,2 milionů externích pevných disků. Pro rok 2008 GfK předpokládá, že celkový počet prodaných 2,5“ a 3,5“ externích pevných disků se v západní Evropě vyšplhá přes 14 milionů kusů.

Asi není potřeba dodávat, že za významným nárůstem poptávky stojí především neustále klesající cena těchto paměťových zařízení. Příklad: V polovině loňského roku jste si nejlevnější 500GB verzi externího disku mohli pořídit zhruba za 4 tisíce korun, dnes za ni zaplatíte okolo 2,5 tisíce korun. Terabajtový prostor má pak hodnotu okolo 5 tisíc korun.

Silná poptávka po pevných discích jde také ruku v ruce se vzrůstajícím zájmem o notebooky, které hlásí rekordní prodeje. Pro majitele laptopů je totiž pořízení externího disku nejlevnější cestou (někdy i tou jedinou), jak rozšířit zpravidla nízký paměťový prostor svého notebooku. Kromě toho je také ideálním prostředkem pro zálohy, které už nejsou na rozdíl od vypalování dat na DVD tolik zdlouhavé. Poptávka po velkokapacitních záznamových médiích nepochybně více či méně souvisí se zvyšující se dostupností vysokorychlostního internetu bez datových limitů či rozmach serverů pro sdílení dat typu Rapidshare apod. Důležitou roli hraje také fakt, že externí disky se snadno instalují a jsou lehce přenositelné.

Velikosti a rychlost
Externí pevné disky se dělí podle velikosti stejně jako ty klasické na tři typy – 1,8“, 2,5“ a 3,5“. Zatímco 1,8 a 2,5palcové varianty jsou určeny pro časté přenášení a zálohu dat na cestách, protože čerpají energii z USB portu připojeného zařízení a bývají vyráběny v odolném provedení, 3,5palcové verze jsou vysloveně na domácí použití a musí být připojeny do elektrické sítě, aby vůbec fungovaly. Různé velikosti také znamenají odlišné rychlosti čtení a zápisu. U „jedna osmiček“ plotny rotují rychlostí 4200 otáček za minutu, u 2,5“ se setkáme s 5400 ot./min a 3,5“ se pyšní rychlostí otáček 7200 rpm.

Připojení
Vnější pevné disky lze s počítačem nejčastěji spárovat třemi způsoby, ne všechny zařízení jimi ale disponují.  U externích datových úložišť se nejčastěji setkáme s univerzálním portem USB 2.0, kde maximální přenosová rychlost může dosahovat až 480 Mb/s. Mnoho harddisků bývá vybaveno pouze tímto portem, pro získání alternativních možností připojení si musíte připlatit za dražší variantu. Ty pak mimo USB obvykle obsahují FireWire a někdy i nejmodernější rozhraní eSATA.

V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire – FireWire 400 (IEEE 1394) a FireWire 800 (IEEE 1394b). Tato technologie není na rozdíl od USB příliš rozšířena, s verzí 800 se u počítačů téměř nesetkáte. Číslovka v názvu mimochodem označuje maximální rychlost přenosu v Mb/s. Na první pohled se tedy může zdát, že FireWire 400 je pomalejší než USB 2.0, které může dosáhnout teoretické přenosové rychlosti až 480 Mb/s. V praxi to ovšem neplatí a rozhraní FiweWire je zhruba o třetinu rychlejší a navíc nezatěžuje příliš výkon procesoru.

Rozhraní eSATA bylo vyvinuto pro rychlý přenos dat mezi počítačem a paměťově náročnými zařízeními, mezi něž patří pevní disky nebo optické mechaniky. Rychlost v tomto případě činí až 3 Gb/s, což je nesrovnatelně více než u technologií USB 2.0 a FireWire.

Ceny
Jak je z tabulky patrné, 2,5“ disky jsou oproti těm 3,5“ zhruba jednou tak dražší při srovnání poměru ceny a prostoru. Z tohoto pohledu lze dojít k závěru, že co se týče 3,5“ externích harddisků, vyplatí se koupit 750GB verzi. U ní totiž bez ohledu na výrobce zaplatíte za 1 GB nejméně.