Neděle 3. března 2024, svátek má Kamil
130 let

Lidovky.cz

Číslo týdne

Tři body IQ za dekádu a tajemný jev zvaný Flynnův efekt. Mění se inteligence lidí?

ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: Profimedia.cz

Inteligenční testy se obvykle skládají z většího množství úloh. Každá z nich ověřuje jiné schopnosti. Může to být třeba logický úsudek, prostorová představivost, pracovní paměť nebo praktické každodenní vědomosti.
  10:00

Výsledkem jsou čísla, která psycholog administrující test převede podle tabulek dodávaných výrobcem na celkový inteligenční kvocient: IQ. Tabulky jsou nastavené tak, aby průměrný IQ byl 100. Polovině všech lidí vychází menší nebo rovný než tato hodnota, polovině naopak větší nebo rovný.

Na konci sedmdesátých let minulého století zkoumal americký sociolog James Flynn hrubé výsledky měření inteligence. Všiml si fascinující zvláštnosti. Lidé se celou dobu existence inteligenčních testů zlepšovali v jejich dílčích úlohách. Na konečném IQ to nebylo vidět. Výrobci ho přepočítávali, aby vycházelo stejně.

Pokud bychom ale tenhle přepočet ignorovali, rostl by průměrný IQ lidstva o 2,93 bodu za dekádu. Tajemnému jevu se později začalo říkat Flynnův efekt. Psychologové neměli ponětí, co ho způsobuje. Přišli s množstvím teorií. Nenašli ale důkazy, že by jedna z nich byla lepší než ostatní. Mohly platit všechny.

Zhruba od poloviny devadesátých let minulého století se zlepšování v IQ testech začalo zpomalovat. Flynnův efekt se možná zastavil. V poslední době přibývá studií, podle kterých se výkony testovaných lidí naopak zhoršují.

Jednu takovou publikovala třeba skupina výzkumníků vedená americkou psycholožkou Elizabeth M. Dworakovou v posledním čísle časopisu Intelligence. Vědci analyzovali výsledky testů 394 378 lidí nasbírané mezi roky 2006 a 2018.

Vyšlo jim, že se IQ skóre snížilo u všech věkových skupin bez ohledu na pohlaví. K nejprudšímu poklesu došlo u mladých lidí. V několika málo dovednostech, jako například prostorová představivost, byli lepší než předchozí generace. V jiných se ale naopak zhoršili. Základní otázka proto zůstává stejná. Je chyba v našich mozcích, nebo v testech?

Autor: