Sorry, zdá se, že jsem se poněkud utnul. Samozřejmě, autorka uvedla, že myšlenka patří panu Salačovi z AV. Mi to tam nějak zapadlo...
No nevim, autori zapomeli, ze valy do jiste miry stoji dodnes, s tou obnovou to nemuselo byt tak horke - a asi take nikdy neudrzovali les (ja ano ), jinak by vedeli, ze ve stredoevropske prirode les pribyva zatracene rychle, to neni jako ve stredomori. Jeste stredoveky clovek zapasil s lesem, natozpak Keltove. Dopravu meli Keltove vyresenou dostatecne dobre, pro dopravu potravin a paliva to urcite bohate stacilo. Dobre zalozene drevene stavby na kamennych podezdivkach (coz Keltove pouzivali, navic vetsinou na suchych slunnych mistech) vydrzi i nekolik stoleti - viz severoceske roubenky.
Mnohem pravdepodobnejsi jsou organizacni a politicke problemy, a take epidemie. Oppidum Stradonice bylo zrejme opusteno ze dne na den, a nikdo se tam nevratil pro cenne veci - to odpovida spis hrozici epidemii nebo urychlenemu presunu do jineho teritoria. A nikdo to oppidum nevyraboval, coz zrejme znamena, ze alespon 100 let byla krajina neosidlena, a pripadni novi prichozi oppidum uz nenasli, zarostlo prave tim lesem (?) Pritom Stradonice byly urcite ekonomicky silne i v pripade ekonomicke krize (vyroba zeleza, Stradonice stoji primo u rudnych dolu).
A Germani je dorazili, to je snad prokazane i archeologicky. Ostatne Marobud a Markomani mohli byt brani take jako spojenci proti Rimu, Markomani bylo kelto-germani silne ovlivneni keltskou kulturou.
...co se bude psát o nás. :-)
O Keltech se toho vi dost natolik, ze by takovy dulezity objev tezko unikal tak dlouho vsem archeologum a cekal na naseho pana docenta, u jehoz jmena neni ani zadny kredit, na ktere skole je docentem, takze jeho psani je asi dobre jen pro Lidovky. Keltove byli zemedelci a pokud vycerpali pudu jak tvrdi docent, tak mohli popojit dale, kopcu pro opidia je ve stredni Evrope dost. a hustota obyvatelstva byla tehdy dost nizka. Stredoveke hrady na kopcich vydrzely a slouzily jako spravni a vojenska strediska dobre az nekdy do 15 stoleti, 1500 let po zaniku Keltu v Evrope a opusteni stredovekych hradu bylo podmineno az vynalezem a zlepsenim delostrelectva, ktere pak bylo schopno rozstrilet i tluste hradby z bezpecne vzdalenosti. Delostrelectvo se myslim poprve seriozne pouzilo pri dobyvani Konstantinopole Turky nekdy kolem 1450. A nikdy jsem neslysel, ze by ve stredni evrope ve stredoveku velky narod vyhynul hladem kdyz o kousek dale mel spoustu panenske pudy a ve stredoveku byla hustota obyvatel daleko vetsi , nez v dobe Keltu. Nikdy jsem neslysel, ze by Keltove vsichni zili v opevneni, ze neexistovaly vesnice na urodnych pudach v blizkosti rek , na rovine, ve kterych se provadela zemedelska cinnost , kde zila vetsina obyvatel. A i kdyby tato teorie pana docenta byla spravna, tak by zemedelsky a ekonomicky kolaps probihal dele a byl by zanamenan , v archologickych nalezech a mozna i v zapisech rimskych kronikaru.
Naopak co pise rimsky general dobyvatel zapadoevropskych Keltu, Caesar , tak davali jeho armade pekne pohulit a kladli tvrdy krvavy odpor, myslim, ze meli jizdni jednotky vetsi a lepsi nez Rimane a jedine lepsi rimska vojenske taktika, kazen, kvalitni jednotne veleni a organizovanost rimanu Kelty porazila. Nebyli to zadni neumetelova, nebo zbabelci, nebo novacci, kteri by hladoveli, kdyz o kus dale byla kvalitni zemedelska puda, meli mnoho stoleti zkusenosti v zemedelstvi a upadek by byl velice pomaly a urcite by se projevil ve vykopavkach . Napr by upadala kvalita remesel , naradi ,vyrobku , zbrani, sperku, upadala by kvalita staveb, objevovaly by se zmeny vlivem chudsi potravy, vliv na zdravi populace, zmena potravin, ktere meli k dispozici, upadek obchdu , nemeli by penize a zbozi na obchodovani a zahranicni kupci by tam prestali jezit. Archeologove by ten upadek uz davno zaznamenali. Uzemi Keltu a stredni Evropy je jedno z nejvice prozkoumanych mist na svete, Keltove jsou velka a dulezita skupina a nechce se mi verit, ze tak dulezitou vec cela archeologicka komunita prehledla . Pan docent fantaziruje
Asi poslední souvislé Keltské území ve střední Evropě zůstalo v horách na pomezí dnešní Moravy a Slovenska, kde Keltové přežívaly pod germánskou nadvládou až do Markomanských válek v druhém století. Poté se vzbouřili Germánům ale povedlo se jim znepřátelit si i Řím, takže vykrváceli bez spojenců.
Za pádem Keltů pravděpodobně stojí jejich nejednotnost, množství nepřátel a možná i nepříznivá klimatická změna. V poloze jejich měst bych to neviděl, protože řada Českých i Evropských měst stojí na Keltských základech.
Okolo roku 120 před Kristem se na scéně objevují Germáni. Na sever od Bohemia jsou odraženi, tak se vydají na území dnešního Německa a Francie, kde několik let beztrestně rabují. Jejich řádění zastaví až Římské vojsko když proniknou do jedné z Římských provincií. Podobné útoky jsou v dalších letech celkem běžné a dojde při nich k vyvrácení nejvyspělejší části keltského území v Bavorsku. O četnosti střetů s Germány svědčí velké množství hrobů v celém Polabí severně a severozápadně od Prahy
Okolo roku 50 přichází keltský svět vlivem Římské expanze o své državy ve Francii a Galacii (centrální Turecko). Nedlouho na to se Bójové pokouší o záchranu své říše a část jich odejde na východ, kde zakládají nové centrum říše - dnešní Bratislavu. Tato říše ale nemá dlouhého trvání a za pár let podléhá Dáckému králi Burebistovy.
Je otázkou jak se situace vyvíjela u nás, jestli Germáni využili oslabení Keltů po porážce s Dáky nebo jestli se rozhořel boj o moc mezy Kelty o zbytek území. Faktem však zůstává že oppida zanikla ve dvou vlnách. Prví vlna v letech 30 - 40 před Kristem, dochází k vypálení téměř všech oppid, ale některá jsou posléze provizorně opravena. Druhá vlna 15 - 20 před Kristem, dochází k dalšímu vypálení a většina oppid zůstává opuštěná. Výjimkou jsou například Stradonice( a možná i některá keltská sídla na kterých stojí dnešní města, jako například Praha), na kterých zůstává život až do druhého století.Roku 9 před Kristem přichází do vypálené země král Marobod a pravděpodobně se bez většího odporu ujímá moci (pravděpodobně by Markomané ani nebyly v té době schopni vést větší válku, protože nedlouho před tím utrpěli od Římanů tvrdou porážku). Za vlády Maroboda na čas zavládla v zemy stabilita a rozkvět.
No, nevím, kde jsi to sebral, ale nejdřív by ses měl naučit českou gramatiku, než začneš fundovaně hovořit o humanitních vědách. Ty chyby tomu nedodávají moc důvěryhodnosti. Kromě toho, článek se odvolává na nejnovější poznatky o dataci podle letokruhů, která by měla být přesnější. To, že tady papouškuješ něco, co jsi přečetl ve starší literatuře, která se zřejmě opírá o nepřesný uhlík, rovněž nebudí moc důvěry. Na druhou stranu by neškodilo, kdyby autorka článku uvedla své zdroje (na které jsi ty taky zapomněl). Kdybych tady napsal o tom, jak v roce 1300 př.n.l. napadli severní Porýní ufoni a pobili všechny obyvatele a neodkázal bych se na to, odkud čerpám, nebyl by v tom velký rozdíl :-)
Luděk
Jak to "pred nasim letopoctem" prekladate do cizich jazyku ?
Naprostý souhlas. Je třicet stupňů našeho teploměru. Jen jako hnidopich podotknu, že jsme s velkou pravděpodobností o 4 roky špatně.