Kváskový kynutý chléb

nakupovaný od vyhlédnutého pekaře tato specialita nenahradí.

Jen nabídne řetězcům a lidem nakupujícím tamtéž jednou za x týdnů delší trvanlivost.

Článek hodný Plesku.

Běžně uvažujícímu člověku dojde zásadní nesrovnalost : ano, chleba se prožene mikrovlnkou, ale co následně nalétané spory po otevření obalu? A jen tak na okraj: naše babičky uměly chleba, který neplesnivěl i bez mikrovln, byl chutnější a hlavně netvrdl. Ostatně to většinou ani nestačil. Myslím, že zase někdo vymýšlel vymyšlené. Tak jako třeba domy. Dříve materiály zajistily přirozené větrání a mikroklima, dneska se vymýšlí nucené větrání, rekuperace a bůhvíco ještě, abychom zkonstatovali, že se v takovém baráku drží plísně, roztoči apod.

Mikroklima

Dříve taky babička s dědou spaly v ložnici, kde nad ránem teploty klesaly pod 18stC a dokud se nezatopilo v kuchyni v kamnech, tak byla kosa v celém domku.

Tradiční materiály měly staletími odzkoušené aplikace uložené do lidové paměti. Nové materiály vyžadují nové uvažování o aplikaci a aspoň povšechnou znalost stavební fyziky. Když se udělají dílčí opravy bez uvažování souvislostí s celkem a jeho užíváním, tak pak se investor diví a nadává.

Typická je u starého domu výměna starých oken za nová plastová (sousedi mají nová okna, tak my si je pořídíme taky) -> zamezí se cirkulaci vzduchu netěsnostmi okeními rámy -> zvýší se vlhkost v interieru a riziko kondenzace na chladných stěnách v rozích a u podlah -> objeví se plísně.

Byl jsem se podívat v řadě správně navržených a provedených obydlených pasivních domech s těsnými okny, parozábranami, nuceným větrání, rekuperací a žádné plísně nebo jiné nežádoucí nepravosti tam nebyly.