Sobota 24. července 2021, svátek má Kristýna
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Nesnesitelně lehký svět

Věda

  9:34
PRAHA - Nově objevená planeta má hned dva primáty: je největší ze všech dosud známých a má hustotu korkové zátky. Každý večer se soustava šesti „maďarských“ dalekohledů v Arizoně a na Havajských ostrovech automaticky zahledí do noční oblohy a hledá nové planety.
Vesmír - ilustrační foto.

Vesmír. foto: ČTK

Dohromady tvoří sestavu nazvanou Maďarský automatický teleskop (používá se pro ni anglická zkratka HAT), jehož duchovním otcem je maďarský astronom Gáspár Bakos, který pracuje na Harvardově univerzitě.

Každý večer, kdy to podmínky umožňují, pořídí HAT záběry části oblohy rovnající se ploše 300 měsíčních kotoučů za úplňku. Robotický dalekohled slouží k hledání hvězdných „pih krásy“: drobných poklesů jasnosti hvězd. Ty znamenají, že mezi sledovanou hvězdou a Zemí prochází jiné vesmírné těleso. Třeba planeta, která kolem hvězdy obíhá.

Když systém sleduje stovky tisíc hvězd, není šance na objev takové mimozemské planety vůbec zanedbatelná, tvrdí jeho tvůrci. A svá tvrzení mají čím podepřít, HAT totiž zaznamenal kapitální úlovek.

Zachytil „malé zatmění“ u jedné hvězdy (jedné ze „složek“ dvojhvězdy ADS 16402,) ležící 450 světelných let od Slunce v souhvězdí Ještěrky. Při průběhu planety na takovou vzdálenost samozřejmě nedojde k dramatickému „zatmění“. Jas hvězdy zeslábl přibližně o jeden a půl procenta na dobu asi dvou hodin.

Astronomové na hvězdu zaměřili velký havajský dalekohled, který potvrdil, že jde o planetu. Konkrétně o velkou plynnou planetu (jako je Jupiter) obíhající velmi blízko hvězdy. Tento typ planet astronomové znají a označují je jako tzv. „horké Jupitery“. Dál už dosavadní znalosti odborníkům nepomohly.

Planeta byla o 28 procent větší, než připouští dosavadní teorie. „Ona má o tři čtvrtiny nižší hustotu než voda!“ vyjádřil překvapení Bakos a dodává: „Kdybyste našli dost velkou vanu, plavala by na vodě jako nafouknutý balon." HAT-P-1b, jak se objevený objekt označuje, není první známou hypoteticky „plovoucí“ planetou. Tou je Saturn, který by však měl pod vodou podstatně větší část svého objemu.

Ale do stejné kategorie jako nová planeta patří jiná před několika lety objevená planeta (označená jako HD 209458b). Ta je o 20 procent větší, než současná astronomie připouští. Na důvodu se astronomové neshodli, ale mnozí ji „ignorovali“ jako výjimku. To už neplatí. „Objev naznačuje, že v našich teoriích tvorby planet něco chybí,“ podotýká astronom Robert Noyes.

Planetu patrně „cosi“ zahřívá zevnitř. Její hvězda to není, ta dokáže zahřát jenom povrch. Možná gravitační síly, kdyby měly osy obou planet podobný sklon, jako má Uran. Ale je velice nepravděpodobné, aby vzácné podmínky, které k takovému jevu vedou, nastaly hned u dvou planet. Lehké světy tak kladou astronomům zatraceně těžké otázky.

Autor: