Čtvrtek 6. května 2021svátek má Radoslav 13 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Platili jsme deset tisíc korun za hodinu

Foto Viktor Chlad Lidové noviny | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Foto Viktor Chlad Lidové noviny | foto: Lidové noviny

Základní znalosti k objevu, kvůli kterému se přepisují učebnice chemie, získal profesor Pavel Hobza vlastně kvůli politickým čistkám po roce 1968, v době normalizace.

Narodil jste se v rodině lékárníka a laborantky, to snad ani nešlo vyhnout se chemii, nebo jste měl jiné představy o kariéře?
Už jako kluk jsem pracoval v lékárně, dostal jsem bílý plášť a moc mě to bavilo. Ovšem tehdy se ještě většina medikamentů vyráběla přímo v lékárně a moc krásně to tam vonělo. Pamatuji si, že do velmi hořkých tinktur se podle lékopisu přidával kvůli vylepšení chuti francouzský koňak, takže v jedné polici ho stály plné kartony. Ale kvůli tomu jsem se o farmacii nezajímal. 

Dělal jste doma pokusy?
Jen rakety a výbušné směsi. Jednou jsem vzal velkou hustilku od jízdního kola, vymontoval vnitřnosti a trubku napěchoval manganistanem draselným a sírou. Dal jsem to na rampu a zapálil. Raketa začala lítat okolo baráku, někdo si toho všiml a hrozně křičel. Tehdy jsem pochopil, co by se mohlo stát, a s pokusy skončil. To byla moje jediná praktická chemie. 

Kdy jste si poprvé řekl, že se stanete chemikem?
Na gymnáziu, výborný profesor chemie tam pro svůj obor získal téměř polovinu třídy. Křivule a baňky mě moc nezajímaly, mnohem víc mě lákala teorie. Proto jsem se už během čtvrtého ročníku na Fakultě jaderné fyziky ČVUT dostal do Ústavu fyzikální chemie k Rudolfu Zahradníkovi. Ten vytvářel teorii kvantové chemie a navrhl mi, abych zkoumal vazby mezi molekulami. Po ukončení aspirantury v době politických čistek se mi podařilo najít práci v Institutu hygieny a epidemiologie na Ústavu nemocí z povolání. Tam jsem mohl 13 let velmi intenzivně pracovat na teorii nekovalentních interakcí. Dvakrát třikrát týdně za mnou přijel Rudolf Zahradník a za tu dobu jsme udělali většinu našich prací v tomto oboru. 

OSOBNOST

Pavel Hobza

Narodil se roku 1946 v Přerově v rodině lékárníka a laborantky

Nejcitovanější český vědec, do prosince loňského roku měl celkem více než 15 000 citací

Vystudoval chemii na Fakultě jaderné fyziky a inženýrství ČVUT

Po promoci pracoval v Ústavu fyzikální chemie Akademie věd ČR, kde dosáhl titulu Ph. D. Po politických čistkách v době normalizace nastoupil do Ústavu hygieny a epidemiologie

Jako postdoktorand odjel v letech 1979 a 1982 na zkušenou do Kanady na univerzitu v Montrealu, od roku 1984 tam pak pravidelně působil jako hostující profesor

Po sametové revoluci pracoval na univerzitách v Norimberku a v Mnichově

Od roku 1991 pracuje v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, od roku 2000 zde vede Centrum molekulárních systémů a biomolekul

Zabývá se kvantovou chemií a počítačovým modelováním nekovalentních vazeb, dalšími oblastmi jeho výzkumu jsou struktura a dynamika molekulárních a biomolekulárních klastrů, nepravé vodíkové vazby a modrý posun vodíku

Vede celkem 22 Ph. D. studentů, 10 diplomantů a čtyři postdoktory

Publikoval 372 článků v oponovaných časopisech a napsal tři odborné knihy

Působí jako profesor fyzikální chemie na UK v Praze a na Univerzitě Palackého v Olomouci

Na pozvání přednášel na více než 50 konferencích a univerzitách v Evropě, USA a Asii



Ve vědě je důležitá možnost porovnávat výsledky se zahraničními pracovišti. Bylo to v době normalizace možné?
Měli jsme trochu štěstí, že jsme začali pracovat v úplně novém oboru, o kterém se do té doby nikde nepsalo. Rešerše byly snadné, prakticky žádná literatura neexistovala. 

Pro vytvoření teorie o kvantové chemii jste potřebovali výkonné počítače. Kde jste je v tehdejším Československu sehnali?
Velký počítač IBM, jaký se vyskytoval jen na některých zahraničních univerzitách, měli tehdy v Poldovce Kladno. Běžel na dvě směny a oni nám prodávali noční čas. Za hodinu jsme tenkrát platili 10 tisíc korun, přitom průměrný plat se pohyboval okolo dvou tisíc. Peníze jsme získali díky tomu, že v Institutu hygieny a epidemiologie nějakou účetní záhadou zůstávaly každý rok dva miliony korun na tzv. kooperaci. Nedalo se za ně nic koupit, ale mohly se utratit za počítačový čas. Jednou týdně jsme tedy jezdili s kolegy do Poldovky a celou noc počítali. Vzpomínám si, jak nám cenu účtovali podle kuchyňských hodin, na kterých se stěží rozeznal interval pěti minut. Celkem to trvalo deset let, protože v institutu pokaždé na konci pětiletky zapomněli ty dva miliony vyškrtnout a my je museli utratit. Díky tomu jsme měli nejlepší výpočetní podmínky ve střední Evropě. Jezdil k nám tehdy i Joachim Sauer, manžel dnešní německé kancléřky Angely Merkelové, a další kolegové z NDR a Polska. Celkově to bylo úžasné. Dělali jsme něco nového, a díky tomu jsme byli pořád na špici. 

Celkem máte 15 tisíc citací v odborném tisku, nejvyšší počet se týká vašeho objevu nepravé vodíkové vazby. Jak byste tento jev přiblížil laikům?
Ve škole jsme se učili, že voda vře přesně při 100 stupních Celsia. Jenže teoreticky by měla vřít už při pokojové teplotě. Vysoký bod varu je způsoben existencí pevné vazby mezi molekulami vody. Nazývá se vodíková vazba. Chemik ji snadno odhalí pomocí infračervené spektroskopie, kterou detekuje spektrální posun k nižším frekvencím, tzv. červený posun. O tom nikdo z fyziků a chemiků nediskutoval, bylo to dogma. Nám se ale podařilo ukázat, že při tvorbě komplexu může dojít k opačnému jevu, vazba se zkrátí a dojde k modrému posunu, tedy posunu k vyšším frekvencím. Tuto skutečnost se nám podařilo také teoreticky vysvětlit. 

Jak jste objevil, že je to jinak?
Společně s vědci z mnichovské univerzity jsme zkoumali vlastnosti dimeru (sloučenina dvou molekul stejné látky - pozn. autora) benzenu. Přitom jsme si mimo jiné všimli, že se jeden dimer ve tvaru písmene T chová trochu jinak, než by měl. Zaujalo mě to a trvalo několik let, než jsem zjistil, že jde o nový typ vodíkové vazby, charakteristický nikoliv červeným, ale modrým posunem. To byl důkaz o existenci nepravé vodíkové vazby. Napsal jsem článek a poslal ho do vlivného amerického časopisu o chemii. Obratem ho vrátili s poznámkou, že jsme se spletli, a doporučili mi, abych si přečetl poučku o vodíkové vazbě uvedenou v každé učebnici chemie. Tedy to, že vodíková vazba je charakteristická jen červeným posunem. Práce nakonec vyšla, a po krátkém čase jsme dokonce publikovali studii, kde jsme existenci modrého posunu prokázali experimentálně. Pak už objev nikdo nezpochybňoval. 

Přepsali kvůli tomu už učebnice chemie?
Komise světové organizace IUPAC pro vytváření definic se několikrát sešla s návrhem na změnu. Před měsícem mi napsali, že definici pozmění a někdy v tomto roce by se měla schválit. 

Nedávno jste se vrátil z Jižní Koreje. Co jste tam dělal?
Jihokorejská vláda se rozhodla investovat peníze do World Class University Project a pozvala 100 vědců z celého světa, aby po tři měsíce přednášeli místním vysokoškolákům. Jižní Korea investuje do vzdělání značné prostředky. Vláda posílá velké množství studentů do USA, kde se státní podporou sbírají zkušenosti. Po několika letech se vrací do vynikajících podmínek. 

Jak vnímáte debaty o rozpočtu akademie?
Musí se šetřit, ale proč má šetření postihnout zrovna jednu instituci, a tou je akademie, Obávám se, že škrty v rozpočtu mohou vést ke konfrontaci s vysokými školami. Někdy mám dokonce dojem, že na tom má někdo zájem. 

Čím se nyní zabýváte?
Pracujeme na úplně novém tématu, navrhování nových léků s pomocí počítače. Vycházíme ze svých dlouholetých zkušeností s nekovalentními interakcemi. Je to neuvěřitelně napínavé. Na obrazovce v 3D rozměru vidíme model bílkoviny a ligandu (atomy, molekuly nebo jiné funkční skupiny - pozn. autora). Účinek léku závisí na tom, jak pevná je vazba mezi ligandem a bílkovinou. Když budeme vědět, co ovlivňuje pevnost této vazby, můžeme strukturu a vlastnosti ligandu optimalizovat tak, aby držel s proteinem co nejpevněji. 

Kdy budou první výsledky?
Během letošního roku předpokládáme, že budeme publikovat první údaje. K praktické aplikaci je však cesta ještě velmi dlouhá.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kamara mi dal pěstí před zraky trenérů, líčí Kúdela. Bál se o Kolářův život

Ondřej Kúdela ze Slavie a Glen Kamara z Glasgow Rangers v ostré strkanici. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Odehrál bezchybný zápas, pomohl k vítězství a do čtvrtfinále Evropské ligy. Nic z toho se ale v souvislosti s Ondřejem...

Metál, nebo vězení? Americký pilot tlačil poškozené letadlo nad Vietnamem

McDonnell F-4C Phantom II | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Nad Vietnamem došlo v březnu 1967 k události, která v letectví opravdu není běžná: tlačení poškozeného stroje ve...

Velký test samotestů na covid: Kapesní laboratoř vám dá naději, nikoliv jistotu

Testovací sady na přítomnost viru SARS-CoV-2 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Chcete do práce nebo na návštěvu k příbuzným? Budete-li mít štěstí, třeba na vás vyjde vhodný test na covid. Pečlivě...

Pronájem bytu 2+kk, 54,8 m2 - Dobrá Voda u Českých Budějovic
Pronájem bytu 2+kk, 54,8 m2 - Dobrá Voda u Českých Budějovic

Lázeňská, Dobrá Voda u Českých Budějovic, okres České Budějovice
9 000 Kč/měsíc