Nasvědčuje to pozorování, které u břehů indonéského Celebesu pořídili biologové z Kalifornské univerzity v Berkeley. Výzkumnou zprávu zveřejnil časopis Marine Biology.
Předmětem zájmu vědců byl drobný druh hlavonožce nazývaný latinsky Abdopus aculeatus. Tyto chobotnice mají tělo o velikosti pomeranče a chapadla dlouhá asi 20 až 25 centimetrů. Stejně jako v případě jiných hlavonožců jde o tvory, jejichž život v přirozeném prostřední není příliš dobře popsán.
Biologové raději studují chobotnice chované v zajetí, a to z jednoduchých důvodů. Chobotnice v přirozeném prostředí sází na nenápadnost. Pohybují se většinou v blízkosti dna, kde hledají úkryt, často jde navíc o noční tvory. Jeden z autorů článku Roy Caldwell k tomu říká: „Jsou to tajnůstkářská, samotářská a trochu strašidelná zvířata. Jakmile nějakou začnete sledovat, začne pozorovat i ona vás.“
Proto není divu, že objev početné populace druhu Abdopus aculeatus v mělkém moři u Celebesu byl pro biology z Berkeley skvělou příležitostí. „Během každého dne stráveného ve vodě jsme se o chování chobotnic dozvěděli něco nového,“ uvedla hlavní autorka studie Christine Huffardová v tiskovém prohlášení. „Rychle jsme se přesvědčili, že Abdopus aculeatus dělá téměř úplný opak toho, co jsme čekali na základě pozorování v akváriu.“
Vědci pod vodou pozorovali samečky hlavonožců střežící celé dny doupata svých samiček, zahánějící rivaly, a dokonce je škrtící chapadly, pokud se příliš přiblížili. Někteří samci se před strážci pokusili proniknout v převleku: napodobovali chování samiček (například se pohybovali při dně) a skrývali své identifikační samčí hnědé pruhy.
Podobné chování samozřejmě není mezi zvířaty neobvyklé a současná biologie ho umí dobře vysvětlit. Alespoň pokud tedy má dostatek výsledků z pozorování. Což v případě chobotnic neplatí. Huffardová říká, že biologové se při plavání nad útesy u Celebesu cítili jako „ornitologové v době, kdy se jim poprvé dostal do ruky dalekohled“. Nejde o druh hlavonožce, který by se nějakým způsobem vymykal z rodiny svých příbuzných, a tak je podle vědců z Berkeley velmi pravděpodobné, že podobná pozorování se budou opakovat i jinde a u jiných druhů.
Romance pro chapadla
I tak člověku vzdálení tvorové, jako jsou chobotnice, se mohou chovat způsobem, který svádí k analogiím s jednáním lidským. Podle nových pozorování tito hlavonožci prožívají komplikovaný milostný život, ke kterému patří flirtování, společné procházky „ruku v ruce“ či podvody.
Samec a samice chobotnice během páření. foto: Šimon, Lidové noviny
