Parádní článek

Doporučuji přečíst si tento http://www.boinc.cz/forum/viewtopic.php?p=30718#30718" target="_blank" rel="nofollow">parádní článek .

Prehnany pesimizmus

Clanok je pomerne strucny, a teda zakonite zanedbava niektore veci. Navyse, mnoho odbornikov je k originalnej praci uverejnenej v casopise Nature zdrzanlivych. Vyvoj napreduje, a dizajn lana moze vo velkej miere eliminovat nadhodeny problem. V uplne najhorsom a najpesimistickejsom pripade je vesmirny vytah mozne postavit uz aj s dnesnymimaterialmi na Mesiaci. Pre tych, ktorym nie je celkom jasne ako sa vytah bude vysporiadavt s mikrometeroitmi a podobnymi rizikami, precitajte si prehladny clanok o vytahu po slovensky: http://www.boinc.sk/?showoart=Elevator&uid=

Proč tahat kabel?

A proč tahat kabel někam do vesmíru (nepochopil jsem jak chtějí zabránit tomu, že jim ta stanice ve vesmíru nespane, protože cokoliv bude "šplha"t po tom kabelu bude zákonitě stahovat tu stanici k Zemi) a raději neudělají odpalovací věž vysokou několik kilometrů a rakety by byly odpalovány pomocí magnetického polštáře. Taková myšlenka už tu kdysi byla a zdá se mi prveditelnější než toto.

Re: Proč tahat kabel?

Proc to nespadne, se vysvetluje kdesi na internetu. Ba i tady v príspevcích. Ne zcela obvyklé.

to už je slibnější urychlení rekety levitující v magnetickém poli

to už je slibnější urychlení rekety levitující v magnetickém poli na horizontální dráze o délce několika km. Stačí dosáhnout rychlosti M3-4, pak už se chytne ramjet a za pár minut jste na nijnižším orbitu (pár stovek km) kde je gravitace již tak slabá (slábne se čtvercem vzdálenosti), že není problém poskočit na vyšší oběžné dráhy.

Jen pro pořádek

Je součinitel délkové roztažnosti z Hookeova zákona a přírůstek napětí ze zvětšení odstředivé síly při prodloužení poutání. Pokud je přírůstek napětí z odstředivé síly větší, než z Hookeova zákona, teorie vylučuje ustálení napětí nezávisle na dalších parametrech materiálu poutání.

Změny délky z titulu napětí nejsou lineární

a jsou tu i teplotní závislosti délky.

Jedna věc je princip funkce

a druhá metoda realizace. Způsob provedení je pro začátek vedlejší.

Z hlediska teorie se jedná o princip praku, jehož běžné používání je zmiňováno již ve starověku, a pastevci na Středním Východě jej virtuózně ovládají dodnes.

Ten prak musí být nejméně o něco delší, než je výška geostacionární dráhy. To je však jediná podmínka. Teprve pak vznikne tah v poutacím laně.

Ten také zařídí umístění konce praku co nejdál, tj. ustálí nad místem upoutání. Není podmínkou upoutání na rovníku, ale je to nejkratší.

Poznámky:

-S délkou praku narůstá rychlost jeho konce, ale i napětí v poutání. -Síla, použitá při pohybu vypouštěného nákladu,nusí být menší, než aktuální nosnost výtahu, jinak výtah spadne. -Jakmile náklad překoná výšku geostacionární dráhy, začne zvyšovat nosnost výtahu, ale i poutací sílu. -Energie, o jejímž využívání se zde implicitně hovoří, pochází z rotace Země.

Re: Jedna věc je princip funkce

A nešlo by tam dát nějaký dlouhý drát, např. onan drát z Dr. Ratha? To s tím prakem také není špatné, ale není Mackova facka silnější než guma v praku?

Ludku!

Vytah a lanovka neni totez. Kdys nekdo pise o vede, mel by mit jasno v zakladnich pojmech.

Re: Ludku!

výtah je druh lanovky a lanovka je druh výtahu. Takže je to totéž

Mrtva hmot versus ziva hmota.

Pojevuje se zde setrvacnost mysleni techokratu 19 stoleti. Naivove typu Clarka stavi ve svych predstavach jak "trochu vyssi Eifelovy veze".

Zatim probiha "zelena revoluce" v oblasti molekularni biologie. Moznosti "zive hmoty" vyuzite pro kostrukce - hmoty ktera se obnovuje a koriguje, je inteligentni - to jsou mnohem zajimavejsi namety. Bohuzel jejich prakticka realizace je jeste vzdalena.  V kombinaci s nanotechnologii muze dosahnout dnes nepredstavitelnych uspechu. (Nebo se vse nakonec ukaze jen jako nafuknuta bublina falesnych snu, ktera nakonec splaskne.)

Tezko muzeme ocekavat, ze napriklad genialni cinsti vedci postavi vez  z bambusovych vlaken. Nebo ze by se podazrilo vypestovat "super rostliny" rostouci do vysky 36 000 km?

Re: Mrtva hmot versus ziva hmota.

Když Arthur navrhl satelity na geostacionární dráze, tak tomu taky skoro nikdo nevěřil. U výtahu jde taky o myšlenku, ta je funkční. Že dnes není materiál na lano není otázka myšlenky ale času...

Slozite ale resitelne

Nemam pocit ze jde o tak zavaznou vec. Problem bude vubec vyrobit material takovych vlastnosti (zatim nikdo neumi vyrobit dost dlouhy retezy uhliku), ale pokud se lano pozadovanych vlastnosti vyrobi (coz se pravdepodobne stane ve pristich dvacet let), dokazu si predstavit lehky nano-roboty kteri by mohli provadet inspekce a opravy lana aniz by ho nadmerne zatezovali (i kdyz je klidne mozne ze nemam pravdu, to by chtelo konkretny parametry kteri samozreme chybi a presne kalkulace), anebo take jiny zpusoby ochrany od mikrometeoritu nez je obalovani lana (pulzujici vysokoenergeticky laser by alespon teoreticke mohl resit takovy problem, anebo by se s tezista mohlo povesit neco velmi tenke a pokud je mozne superkonduktivne :) co by generovalo magneticke pole a odklanelo vsechno elektrizovane - vidim sice alespon pet-sest zavaznich nedostatku toho koncepta, ale tohle je prece jen nezavazny brainstorming :) ). Velmi vysoky zaklad (idealne vicekilometrova budova na vrcholu nejaky vysoky rovnikovy hory, coz je celkem realne) taky by znacne snizila celkovou hmotnost a tim i pozadovane vlastnosti. Kazdopadne, ty kteri mysleli ze vytah bude zalezitost pristich dvacet-tricet let, budou asi muset, kolik z technologickych tolik i z ekonomickych duvodu, pockat alespon jeste nekolik desetleti (tesko ze se soucastna generace vytahu dozije), ale 80% potrebny technologie uz existuje anebo je hned za rohem, takze bych navzdoru timto kalkulacemi nebyl ani prehnane pesimisticky.