Zkameněliny byly vidět na dně jen krátce. Ohře na rozdíl od Labe i při extrémním suchu má v dolním toku podle mluvčího Povodí Ohře Jana Svejkovského výšku hladiny stabilní, a to díky jezům a přehradě Nechranice. „Žiju v Křesíně přes šedesát let a myslela jsem si, že řeku znám dokonale. Co jsem ale letos na dně objevila, mě zaskočilo, proto jsem k nám pozvala muzejníky,“ řekla nálezkyně Jaroslava Vogelová.
Čeští vědci za polárním kruhem mapují znečištění |
Pracovníci muzea a jejich křešínští průvodci se museli brodit ve studené vodě. První dvě obří zkameněné ulity vyhynulých hlavonožců rozpoznali na dně poměrně rychle. Prozradilo je charakteristické spirálové zatočení. Vydobyli je ručně pomocí páčidel a dalších nástrojů. „Mohou být staré asi 90 miliónů let. Dno řeky tady tvoří druhohorní opuka, ve které se nacházejí často zkameněliny,“ řekla k objevu geoložka ústeckého muzea Zuzana Vařilová.
Jedna ulita má průměr přes osmdesát centimetrů, druhá o deset centimetrů méně. Z třetího amonita muzejníci odvezli podstatnou část. Největší zkamenělina vážila podle odhadu odborníků kolem 200 kilogramů.
Díky úspěšné záchranné akci ústecké muzeum obohatilo své sbírky o dva největší exempláře. Dosud leží v ústeckých depozitářích 17 zkamenělých hlavonožců, přičemž největší má v průměru 60 cm. Šest amonitů pochází přímo z Litoměřicka z opukových lomů poblíž Čížkovic. Nález na dně řeky je podle Vařilové neobvyklý. Historik Martin Krsek doplnil, že amonity se při dobývání částečně rozpadly, protože opuka je křehká. „Po převozu do muzea je tak nyní budou odborníci zase skládat dohromady,“ dodal.