Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Zákeřnice ví, do čeho píchnout

Věda

  9:48
Výzkumníci vysvětlili, jak krvesavý tropický hmyz hledá zranitelná místa, kam do těla hostitele bodnout. Krvežízniví trapiči, jako jsou komáři, blechy nebo některé druhy ploštic, řeší dnes a denně kardinální problém: kam bodnout, aby se co nejrychleji dostali k vydatné porci krve.

Komár Aedes albopictus foto: Reprofoto

Nemohou spoléhat na štěstěnu a doufat, že se namátkou strefí přímo do žilky nebo tepénky. Cévy se nacházejí jen pod pěti procenty povrchu těla a „rána vedle“ může přijít hmyz draho. Bodnutý hostitel udělá všechno, aby se obtížného hmyzu zbavil nebo ho zabil. Hmyz si proto vyvinul velmi účinné strategie a jde najisto. Bodá jen do místa, kde se pod kůží nachází nějaká céva. Podle čeho „krvavou bonanzu“ najde?

Tým francouzských a brazilských vědců vedený Marcelem Lorenzem z Centro de Pesquitas René Rachou v brazilském Belo Horizonte zkoumal orientační schopnosti zákeřnic druhu Rhodnius prolixus a došel k závěru, že tyto ploštice najdou cévu podle nepatrného rozdílu v teplotě kůže.

Volba tohoto druhu ploštice nebyla náhodná. Zákeřnice Rhodnius prolixus patří k hlavním přenašečům cizopasných prvoků Trypanosoma cruzi, kteří vyvolávají u lidí tzv. Chagasovu chorobu.

Zákeřnice má tykadla vybavena k detekci teplých předmětů a vyhledává s jejich pomocí své oběti. Když svým bodavým sacím ústrojím propíchne kůži, chviličku „šátrá“ po cévě. To je nejkritičtější okamžik celé operace, protože přitom dochází k poškození tkáně a následnému podráždění nervů, smrštění cév a zahájení obranné reakce.

Je proto v zájmu ploštice, aby manévr proběhl co nejrychleji. Zákeřnici se to daří. „Šátrání“ jí zabere zhruba dvacetinu veškerého času, který u hostitele stráví. Strefuje se přímo mistrně. Ve třech čtvrtinách případů nenabodne kůži dále než dva milimetry od cévy.

Marcelo Lorenzo a jeho kolegové zjistili, že zákeřnice Rhodnius prolixus pokračuje i na těle oběti v orientaci podle teploty. Místa, pod kterými protéká krev v cévě, jsou přeci jen o něco teplejší. Například na uchu králíka činí rozdíl zhruba 1 °C.

Zákeřnice tepločivnými buňkami na tykadlech neměří absolutní teplotu povrchu. Rozhodující je pro ni teplotní „skok“ v místě s ukrytou cévou. Díky tomu dokáže odhalit cévu i u živočichů s různou tělesnou teplotou.

Najde ji spolehlivě jak u člověka s teplotou kolem 37 °C, tak u ptáků, jejichž tělesná teplota běžně překračuje čtyřicítku. Nenechá se zmást ani odlišnou teplotou různých částí těla napadeného živočicha.

Důvěru ve své smysly neztrácí ani v případě, že se na vytypovaném místě do cévy nestrefí. Je si jista, že se nemohla příliš splést a nabodne kůži znovu v těsné blízkosti. Céva s životodárnou tekutinou nemůže být daleko.

Výzkum životních zvyklostí zákeřnic pomáhá lékařům při hledání účinnějších způsobů ochrany před tímto hmyzem a jeho smrtelně nebezpečnými „podnájemníky“.

Ve hře je hodně. Riziku nákazy Chagasovou chorobou je vystaven každý čtvrtý obyvatel Jižní a Střední Ameriky. Počet nemocných se odhaduje na 17 milionů. Z nich každoročně zemře asi 13 000. Bez následků nevyváznou ani ti, co první nápor choroby přežijí. Plné třetině nemocných prvok vážně poškodí srdce, jícen nebo střeva.
Autor:

Kdy dát dětem první kapesné a kolik?
Kdy dát dětem první kapesné a kolik?

Kdy je vhodný čas dávat dětem kapesné a v jaké výši? To jsou otázky, které řeší snad každý rodič. Univerzální odpověď však neexistuje. Je ale...