Zelená přišla do módy pozdě

Bar-Yosef Mayer z univerzity v Haifě a jeho kolegové srovnávali nálezy, které po sobě zanechaly kultury lovců-sběračů a prvních zemědělců z izraelských nalezišť. Nejstarší zatím objevené ozdoby (podle otvoru uprostřed navlékané na nějaké vlákno) se vyskytují ve vrstvách starých snad až 100 tisíc let. Jejich přesná datace zatím není možná. Nálezy jsou velmi vzácné, a pokud by se mělo jejich stáří určit měřením množství izotopů uhlíků, musely by být zničeny.

Ozdoby lovců a sběračů nabírají nejrůznějších tvarů a barev. V pozdějších vrstvách ale jedna barva vládne. Mayerův tým zveřejnil v časopise PNAS sčítání barev 221 ozdob objevených na osmi archeologických nalezištích po raných zemědělcích v Izraeli z doby před třinácti až osmi tisíci lety. Ne méně než 91 z nich mělo zelenou barvu.

Dostupnost minerálů s vhodnou barvou se místo od místa lišila, takže v některých případech pocházel materiál na ozdoby z míst vzdálených stovky kilometrů. Jejich cena tak nejspíš nebyla zanedbatelná. Některé jsou původem až ze severní Sýrie, Kypru nebo Saúdské Arábie.

Podobné výsledky získali archeologové i na 12 dalších nalezištích, které zkoumali v rámci pokračujícího, zatím nepublikovaného výzkumu, tvrdí Mayer pro server ScienceNews.

Vzrůst obliby zelené barvy se tak podle izraelských vědců shoduje s nástupem zemědělství tak nápadně, že nemůže jít o náhodu. „Domníváme se, že zelená barva napodobuje zeleň mladých listů a je zobrazením touhy po úspěšné sklizni a plodnosti,“ píší autoři ve své studii.

Ozdoby jsou také hmotným výrazem změn v kultuře, která se po přechodu na zemědělství musela vypořádat se změněnou společenskou situací. Například na jedné straně došlo k nárůstu porodnosti, zároveň ale stoupla dětská úmrtnost.