Návrh revize rámcového vzdělávacího programu je podle jejích slov málo ambiciózní a neodráží aktuální vývoj v oblasti vzdělávání tak, jak ho představila například poslední zpráva UNESCO o nové smlouvě pro vzdělávání.
Lidovky.cz: Nedávno jste ve svém vystoupení citovala část výzkumné zprávy, která sloužila jako podklad pro poslední analýzu UNESCO v oblasti vzdělávání. Píše se v ní: „Skutečnost, že svět má nejvíce vzdělaných lidí ve své historii, a přesto je nejblíže ekologickému zhroucení, je krutou připomínkou toho, že více téhož vzdělávání pouze znásobí naše problémy.“ Co toto tvrzení vypovídá o stavu našeho vzdělávání?
Když jsem o tom výroku přemýšlela, hledala jsem nějakou paralelu. V medicíně se například nepozastavujeme nad tím, že lékařské postupy jsou dnes jiné než před třiceti lety, a ani nechceme, aby byly stejné. Medicína se vyvíjí s tím, jak se vyvíjí lidské poznání, ale pro vzdělávání toto neplatí. U vzdělávání o velkých změnách neuvažujeme a naopak čekáme, že bude probíhat pořád stejně. Ačkoli kolem nás neustále přibývají problémy, vzdělávání jejich řešení nepomáhá. V situaci, kdy se připravuje revize kurikula a formulují se její hlavní směry, mám z diskusí, které se kolem toho vedou, pocit: hlavně, aby to nebyla moc velká změna, nesmí to znamenat revoluci. Přitom ta významná změna je tu potřeba.
