Na základku jsem chodil v letech 2000 - 2009. Byli jsme třída, kde (jsme) se mísily děti ze sídliště (a to ještě rodiče některých z nás měli vždycky novinku z Boleslavi jakmile vyšla, kameru nebo první "placatou" televizi, zatímco rodiče jiných byli rozvedeni a vychovávali pět dětí) s dětmi z okolních vesnic a s dětmi bohatých podnikatelů. NIKDY se nestalo, že by se kdokoli komukoli posmíval za oblečení po bratrovi, mobil bez foťáku, žigula v rodině nebo pro jeho fyzický vzhled.

Šikanu, dá-li se to tak nazvat, si vybavuji dvakrát. Nejprve, přilepen hokejkovou izolepou na lustru, visel spolužák, který neustále všechny mlátil (tzv. si začal), ale nesmělo se mu to oplatit, protože měl epilepsii (a i učitelský sbor nad ním držel ochrannou ruku). Následovalo tahání tohoto spolužáka po zasněženém hřišti, kterého se zúčastnili i ti nejmírumilovnější z nás (já ne, já byl zrovna bohužel nemocný), a když ani to ho neodradilo od neustálého fyzického napadání všech okolo, chudák jednou o velké přestávce