Přičichnutí k moci je omamné

Přičichnutí k moci, příslušnost ke skupině, která dostává všechny pozvánky na všechny zajímavé akce, pravidelná pozvání do médií, z nichž si lze vybírat, snadná možnost nejen přispět svým názorem (tu má naštěstí každý, ale může mluvit do zdi, v hospodě, nebo na nevýznamném blogu) a být opravdu poslouchán (má málokdo),  mnoho pomocných lidí okolo (kolem lidí, kteří mají moc a vliv se nakupí vždy), pravidelné vyjadřování respektu až obdivu a v neposlední řadě pocit, že s tím vším mohu skutečně něco ovlivnit - to vše je omamné. Prof. Fiala byl v podobné roli mnoho let (rektor velké univerzity po dvě období, šéfporadce premiéra pro vědu, ministr) a z pohledu na své kolegy-bývalé rektory ví, že celý ten výše uvedený výčet mizí. Může v klidu žít svůj poklidný profesionální život, učit, psát, založit si blog, dostávat sem tam pozvání do brněnských regionálních médií, při štěstí čas od času i do Prahy, věnovat více času rodině, ale asi ho to neuspokojuje. To mě nepřekvapuje, ale překvapuje mě, že jako schopný politolog dobře znalý českého prostředí zvedá zrovna tuto rukavici.Překvapuje mě to proto, že ODS je vybudována na principech (nevyhlášených, ale uplatňovaných) a na strukturách, do kterých Prof. Fiala vůbec, ale skutečně vůbec "nepasuje". To není jako případ KDU-ČSL, která si po debaklu vybrala do čela člověka, který jejím tradičním zásadám perfektně vyhovoval, ale zároveň reprezentoval 21. století, ne devatenácté.  Že by tyto principy a struktury Prof. Fiala dokázal změnit a se ctí přežít, je málo, málo pravděpodobné - viz doc. Svoboda, který a) zapadal do struktury a principů ODS lépe a b) kandidoval vždy v Praze, kde má pravice nadprůměrně silnou oporu a zázemí.A tak v pozadí té kandidatury vidím dva možné scénáře. První scénář: Prof. Fiala podlehl krizi středního věku a místo hledání múzy, odcházejícího mládí a  nové skvělé budoucnosti v útěku ke zbrusu nové mladé ženě utíká k ODS.  Dostalo se mu výzev a potvrzení, že je žádoucí junák a může být rytíř-zachránce.  Může to znít levně a lascivně, ale zcela vážně myslím, že toto je alespoň část důvodu kandidatury, ať si to Prof. Fiala připouští, nebo ne. Druhá možnost je jen se udržet ve středu pozornosti médií a v pozornosti veřejnosti, než se naskytne jiná příležitost, doma nebo v zahraničí.  Funkce řadového poslance a člena nějakého výboru nemůže Prof. Fialu naprosto uspokojit.  Možná post poslance Europarlamentu (dostane se k podstatně zajímavějším otázkám, rozhodování, diskuzím a analýzám, než členové PSP ČR), možná nějaký vlivný exekutivní post v zahraničí, obojí by bylo nesporně intelektuálně uspokojivější (finančně také) než řadový poslanec české poslanecké sněmovny.