Píše se listopad 2021, jsme na rozhraní končícího a nového finančního období EU. Pojďme si nejprve říci, co nás čeká v dojezdu období 2014-2020?
Minulé programové období sice oficiálně trvalo od roku 2014 do roku 2020, to ale zdaleka neznamená, že práce na něm je ukončená. Čeští příjemci mají čas do roku 2023, aby své projekty dokončili. Průběžně probíhá monitorování a kontroly projektů, aby bylo jasné, že vedou ke splnění vytyčených cílů. Řídící orgány (ministerstva) jednotlivých operačních programů stále kontrolují předložené žádosti o platbu. Pokud je žádost oprávněná, jsou peníze příjemcům proplaceny. O proplacení peněz pak řídící orgány požádají Evropskou komisi. Musím upozornit, že proplacením dotace práce na straně příjemce nekončí – musí zajistit takzvanou udržitelnost projektu, který musí být funkční minimálně po dobu dalších tří až pěti let. Z pohledu komise i ministerstev ještě nějaký rok potrvá, než se administrativně celé období uzavře, takže práce s úderem půlnoci posledního dne roku 2023 nekončí.
Bylo čerpání v končící sedmiletce úspěšné?
Skvělou zprávou je, že Česku se za poslední roky daří z fondů EU čerpat bez toho, aby muselo do rozpočtu Unie peníze vracet. Letos se nám znovu – už čtvrtým rokem po sobě – podařilo splnit důležité pravidlo n+3. To říká, že státy EU musejí do tří let vyčerpat prostředky přidělené v daném roce. V praxi to znamená, že například finanční prostředky vyjednané pro členský stát pro rok 2018 musejí být reálně vyčerpány nejpozději do tří let – tj. do konce roku 2021. A to se nám podařilo už v srpnu 2021. Podmínky EU stíháme plnit dokonce s předstihem a máme dobře našlápnuto i na další rok. V žebříčku států EU jsme na hezkém 12. místě.
Pokud budeme konkrétní, tak ke konci září bylo českým žadatelům smluvně přiděleno už 99,9 procenta ze 658,6 miliardy korun. Čili z celkové finanční částky, kterou má Česko k dispozici pro programové období 2014–2020. Příjemcům už bylo vyúčtováno a proplaceno skoro 431,5 miliard korun, což je 65 procent celkové alokace pro končící sedmiletku. Tato čísla samozřejmě ještě průběžně porostou. Konkrétní projekty, kde fondy EU pomohly, si zájemci mohou prohlédnout na naší Mapě projektů –www.mapaprojektu.cz.
Nové programové období je vymezeno na léta 2021-2027, v čem se obecně liší od sedmiletky 2014–2020? Mám na mysli nižší alokaci, nové OP, nové priority…
Prostředky určené pro politiku soudržnosti (neboli kohezní politiku), kam spadají programy zaměřené na podporu regionů, konkurenceschopnosti a investice, zůstávají pro nové období přibližné stejné jako v minulém programovém období – jde o 550 miliard korun. Osobně to považuji za velký úspěch, neboť naše regiony bohatnou a vyjednat pro ně takovýto balík peněz nebylo samozřejmostí. Navíc bude mít Česko k dispozici stovky miliard v dalších nástrojích, například v rámci Nástroje na podporu oživení a odolnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci nebo Modernizačního fondu. Dohromady budeme mít v příštích letech k dispozici skoro bilion korun, což je rekordní částka.
Stejně jako v minulých letech bude podpora projektů velmi široká – od inovací a výzkumu, digitalizaci, zdravotnictví nebo úspory energie až po kulturní dědictví nebo sociální služby. Nově budeme moci podpořit i veřejnou infrastrukturu v cestovním ruchu – například modernizací stezek a rekonstrukcí infomačních stánků. Nový Operační program Spravedlivá transformace se zaměří na pomoc uhelným regionům při restrukturalizaci hospodářství spojené s přechodem na ekologičtější ekonomiku. Struktura ostatních programů zůstává podobná jako v předchozích letech, u některých jen dochází k úpravě názvu. Jediný program, který v budoucnu nebude českým příjemcům k dispozici, je OP Praha – pól růstu. Pražští příjemci ale budou moci žádat o podporu v rámci ostatních programů.
Jak se do přípravy promítla krize covid-19? Co tato událost způsobila?
Česká strana i přes probíhající pandemii pokračovala v přípravě nového programového období, za což jsme byli i oceněni Evropskou komisí. Reakce na pandemii se samozřejmě promítla v určitých ohledech i do období končícího, Česko například získalo a ještě získá v tomto roce finanční prostředky navíc v rámci nástroje REACT-EU.
Na vypořádání se s dopady koronavirové pandemie připravila Evropská unie pro nové programové období Nástroj pro oživení a odolnost. Je to bezprecedentní nástroj, který byl navržen a schválen ve velmi krátkém čase; díky svému obrovskému rozpočtu ale bude mít dlouhodobý dopad. Nástroj umožní Česku čerpat alokaci ve výši přibližně 172 miliard korun v dotacích a cca 400 miliard korun v půjčkách. Prostředky mají být využity v souladu s prioritami a cíli EU, tedy pro oblast digitální transformace, fyzické infrastruktury a zelené transformace, vzdělávání a trhu práce, výzkumu, vývoje a inovací a pro oblast zdraví a odolnosti obyvatelstva.
Dohoda o partnerství prošla na konci září vládou, jde o konečný dokument, nebo se bude/může ještě měnit?
V současné chvíli Národní orgán pro koordinaci na Ministerstvu pro místní rozvoj dopracovává Dohodu o partnerství podle výsledků probíhajícího neformálního dialogu s Evropskou komisí a předloží ji komisi k formálnímu vyjednávání. Předkládáme proto, že Dohoda o partnerství ještě dozná některých změn. Vláda ji odsouhlasila a mezitím schválila i pět z devíti chystaných operačních programů – po jejich schválení i ze strany Evropské komise budou vyhlášeny první výzvy.
Jaké události, pokud jde o další přípravu a čerpání na léta 2021-2027, můžeme ještě očekávat do konce tohoto roku?
Předpokládám, že do konce roku vláda schválí i podobu čtyř zbývajících operačních programů a zahájíme oficiální část vyjednávání s Evropskou komisí nejen nad podobou Dohody o partnerství, ale i většinou programů.
Jaké důležité kroky přepadnou do roku 2022?
V prvních měsících roku 2022 už by měla být ze strany Evropské komise schválena jak Dohoda o partnerství, tak postupně i operační programy. V první polovině roku by se mohly začít vyhlašovat první výzvy nového programového období.
Vaše ohlédnutí za roky v čele MMR: co si myslíte, pokud jde o politiku soudržnosti, že se vám podařilo a co byste případně udělala dnes jinak a lépe?
Vnímám připomínky spojené s náročnou administrativou, která se váže k čerpání evropských prostředků. Zde je prostor pro zlepšení. Jde však o veřejné peníze, tudíž je pochopitelné, že členské státy i Evropská komise chtějí mít přehled o tom, kam prostředky putují. Přesto se nám podařilo zjednodušit například metody vykazování nebo použití paušálních sazeb – to pro žadatele v praxi znamená méně kontrol. Chtěli jsme také, aby neúspěšní žadatelé mohli snadněji pochopit důvody, proč jejich žádost nebyla schválená, a jak případně postupovat dále. Výsledkem je efektivnější přezkum neúspěšných žádostí.
Určitě jsem ráda, že se nám na příští roky podařilo vyjednat už zmíněnou rekordní částku, ze které budou moci čeští příjemci čerpat. Zároveň se nám poslední roky daří čerpat prostředky určené pro končící programové období a plnit pravidla nastavená Evropskou komisí, takže Česko nemusí vracet peníze zpět do evropského rozpočtu. Pamatuji dobu, kdy tomu tak nebylo, a část financí určených na podporu rozvoje České republiky, se musela vracet zpět. Nyní úspěšné využíváme celý balíček peněz určených na rozvoj naší země, což samozřejmě vnímám jako velký úspěch.
Igor Záruba
