Středa 12. května 2021svátek má Pankrác 15 °C přeháňky až bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > PR > PR sdělení komerční

Jak vznikl život na Zemi a na Marsu?

První místo v Ceně Wernera von Siemense 2020 za nejlepší diplomovou práci... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy První místo v Ceně Wernera von Siemense 2020 za nejlepší diplomovou práci... | foto: Siemens

Cenu Wernera von Siemense za nejlepší diplomovou a disertační práci získali Lukáš Petera a Markéta Bocková z Univerzity Karlovy.

První místo v Ceně Wernera von Siemense 2020 za nejlepší diplomovou práci získal Lukáš Petera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ocenění získal za práci s názvem „Důsledky éry velkého bombardování pro chemickou a prebiotickou evoluci raného Marsu a Země“. Práce vznikla pod vedením Martina Feruse z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd České republiky. 

Ocenění získal za práci s názvem „Důsledky éry velkého bombardování pro...

Ocenění získal za práci s názvem „Důsledky éry velkého bombardování pro chemickou a prebiotickou evoluci raného Marsu a Země“.

Jak vznikl život na Zemi a na Marsu?

Lukáš Petera se ve své diplomové práci zaměřil na to, jaké následky měly dopady asteroidů na vývoj mladých planet těsně před možným vznikem života. Vznik života může totiž souviset s horkem ve vzniklých kráterech. Existuje celá řada důvodů domnívat se, že podobným způsobem mohl vzniknout život také na Zemi nebo na Marsu. „Na zamrzlém Marsu o tom můžeme najít důkazy, a když prostudujeme mladé exoplanety, můžeme vidět známky vlivu asteroidů i v jejich atmosférách. Podle mých výzkumů máme hledat stopy sirouhlíku, který používáme v laboratoři jako rozpouštědlo, ale na sopečných planetách vzniká v atmosféře právě dopadem asteroidů,“ popisuje hlavní myšlenky vítězné práce její autor Lukáš Petera. 

První místo za nejlepší disertační práci a současně ocenění za nejlepší ženskou vědeckou práci získala Markéta Bocková z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Ve své práci nazvané „Multifunkční biomolekulární soubory pro paralelizovanou analýzu biomolekulárních interakcí“ se pod vedením Jiřího Homoly z Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd věnuje výzkumu optických biosenzorů. 

První místo za nejlepší disertační práci a současně ocenění za nejlepší ženskou...

První místo za nejlepší disertační práci a současně ocenění za nejlepší ženskou vědeckou práci získala Markéta Bocková z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Optické biosenzory pomohou v medicíně

Optické biosenzory umožňují poznání biologických procesů na molekulární úrovni. Pomáhají odhalit a pochopit například mechanismy vzniku a rozvoje nemocí. Mohou se uplatnit i v moderní lékařské diagnostice. Výzkum biosenzorů je překračuje hranice několika oborů a kombinuje v sobě pokroky z oblasti fyziky, chemie i biologie. „Velmi zajímavá je pro mě šíře problémů, které optické biosenzory mohou potenciálně řešit, například v souvislosti se vznikem a rozvojem nemocí,“ vysvětluje Markéta Bocková. 

Ve své práci nazvané „Multifunkční biomolekulární soubory pro paralelizovanou...

Ve své práci nazvané „Multifunkční biomolekulární soubory pro paralelizovanou analýzu biomolekulárních interakcí“ se věnuje výzkumu optických biosenzorů.

Skloubit pracovní nároky a rodinu je těžké

A co si myslí Markéta Bocková coby laureátka ceny za nejlepší vědeckou práci napsanou ženou, pokud by měla odpovědět na otázku, zda to mají ženy ve vědě těžší než muži? „Vědecká práce je krásná, ale i náročná. A vědec, který chce uspět v mezinárodní konkurenci, musí své práci dlouhodobě věnovat hodně energie a času. Myslím si, že pro ženy je často obtížné skloubit vysoké nároky své práce s osobním, zejména rodinným životem,“ říká držitelka Ceny Wernera von Siemense a dodává: „Já jsem vědecky vyrostla v prostředí, které pokládám za velmi otevřené a férové, a v němž o uplatnění rozhodují schopnosti a pracovní nasazení. Tam, kde je to jinak, je pravděpodobně potřeba změnit především přístup těch, kteří lokální vědecké prostředí vytvářejí.“ 

V třiadvacátém ročníku Ceny Wernera von Siemense vybíraly poroty ze 712 přihlášek, mezi 21 oceněnými bylo rozděleno 900 tisíc korun. Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.

Svačiny jsou zbytečné. Stačí jíst dvakrát denně, vysvětluje profesor Anděl

Michal Anděl vedoucí Centra pro výzkum výživy, metabolismu a diabetu 3.... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Nadváhu má v Česku až 44 procent mužů a 31 procent žen. A obezitu dalších 20 procent mužů a 18 procent žen. Statisíce z...

První romské dítě, které skončilo v babyboxu. Romové zuří, matka ho chce zpět

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Je to příběh 217. dítěte, které babyboxy zachránily a prvního romského dítěte, které se v babyboxu ocitlo. Matka...

Fiala politiku dělat neumí a důsledky jsou tragické, hodnotí Klaus dnešní ODS

Václav Klaus | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Za deset dní oslaví ODS třicáté výročí svého vzniku. MF DNES požádala jejího zakladatele Václava Klause, aby...