Před 670 lety založil český král a římský císař Karel IV. Nové Město pražské a toto datum je bráno i za rok vzniku prvního pražského veřejného vodovodu. Prostor určený pro nově založené město byl zvolen již se znalostí místních podmínek, především k možnosti zásobování vodou i v místech od Vltavy vzdálených.
Letná 1905
Po geologické stránce je území Nového Města tvořeno především štěrkopískovými terasami Vltavy, které se formovaly v dobách ledových a meziledových. Tyto vltavské terasy leží přímo na skalnatém podloží, které má jen malou, puklinovou propustnost. Štěrkopísky jsou přírodní vodní filtr a v níže položených místech či při skalních výchozech voda vyvěrá na povrch.
Prameny také napájely několik přirozených vodních nádrží mezi dnešní Ječnou a Žitnou ulicí. Toto prameniště bylo pro svoji vydatnost a polohu vybráno jako zdroj vody prvního pražského veřejného vodovodu, který dřevěným vodovodním řadem zásoboval kašny na dnešním Václavském (Koňský trh) a Karlově (Dobytčí trh) náměstí.
Voda na Letné slaví 130 let
Rozsáhlý vodárenský areál na Letné byl dostavěn v roce 1888. Kromě vodárenské věže zde byl čtyřkomorový pozemní vodojem a přečerpací stanice. Původně byl napájen přirozeně filtrovanou vodou z Novomlýnské vodárny a po roce 1914 pak vodou káranskou.
Vodní věž, která sloužila pro zásobování pitnou vodou horní části Holešovic a Bubenče ale „… pro chatrnost zařízení v druhé polovině listopadu 1913 vyřazena byla z provozu ...“ a do jednotlivých pater byly vestavěny byty pro vodárenské zaměstnance. Před touto přestavbou obsahovala věž válcový prstencový vodojem o obsahu 197,10 m3 ze železného plechu s vnitřní rourou pro komín o průměru 3,0 m. Stavbu navrhl arch. Jindřich Fialka a postavila firma Karel Hübschmann a František Schlaffer. Šestipodlažní hranolovitá stavba má novorenesanční fasádu, které vévodí v 5. podlaží vyhlídkový ochoz s arkádami, nesený kamennými krakorci. Stavba vrcholí dvoustupňovou stanovou střechou s rozměrnými vikýři na bocích, ukončenou sloupkovým nástavcem s hodinami.
Meandrový pozemní vodojem o obsahu 3059,04 m3 dobudoval 15. června 1888 stavitel František Kindl. Přečerpací stanice čerpala vodu do vodní věže, do vodojemu na Petříně, a také přímo do vodovodní sítě Letné a Hradčan. Pro zásobování vodu sloužil tento areál do 1. srpna 1926.
dřevěná roura se zděří
K západní straně areálu byly v roce 1910 péčí Vodárenského úřadu kr. hl. m. Prahy postaveny tzv. pomocné provozy. Vznikly zde sklady vodovodního potrubí a armatur, zkušebna trub, kovárna, sklady pohonných hmot, později pak autodílna a garáže. Byla zde i služebna poruchové služby tehdejších Pražských vodáren.
Pozemní vodojem a čerpací stanice byly zbořeny v letech 1977 až 1978, pomocné provozy na konci let šedesátých. Jediným svědkem vodárenské činnosti zůstává věžový vodojem, který je stále ozdobou celého letenského území.
Pokud se zajímáte o historii, můžete navštívit v Podolské vodárně Muzeum pražského vodárenství, které provozují Pražské vodovody a kanalizace, a.s. Pro veřejnost bude muzeum otevřeno o víkendu 13. a 14. října 2018, vždy od 9,30 do 16,30 hodin.
Více o muzeu na http://www.pvk.cz/voda-hrou/muzeum-prazskeho-vodarenstvi/
