130 let
Zaměstnavatel je v insolvenčním řízení a dluží vám mzdu? Stát pomůže

Zaměstnavatel je v insolvenčním řízení a dluží vám mzdu? Stát pomůže | foto: ČTK

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Zaměstnavatel je v insolvenčním řízení a dluží vám mzdu? Stát pomůže

  •   7:00
Bývalý nebo současný zaměstnavatel se nachází v insolvenčním řízení a dluží vám výplatu? V tom případě se nemusíte bát, že je vše ztraceno a své peníze už nikdy neuvidíte. Můžete se obrátit na stát.

Platební neschopnost upravují v ČR dva zákony, a to zákon o úpadku a způsobech jeho řešení, tzv. insolvenční zákon, a také zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. A právě druhý zmíněný přiznává zaměstnanci právo na dlužnou výplatu. Je ovšem nutné splnit dvě podmínky. První z nich je, že mzda musí být po splatnosti, a dále, že na zaměstnavatele byl u soudu podán insolvenční návrh, resp. bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení.

Vyhlášení moratoria slouží jako ochrana dlužníka před jeho věřiteli, které je možné vyhlásit až na tři měsíce. Po dobu jeho trvání není možné vyhlásit úpadek dlužníka a trvají stejné účinky jako při zahájení samotného insolvenčního řízení. Hlavním smyslem moratoria je dát dlužníkovi ještě šanci – ten se sice dostal do platební neschopnosti, je schopen ovšem prokázat, že po uplynutí doby, bude opět s to dostát svým závazkům.

Splnění podmínek pro vyplacení mzdových nároků

Nárok na dlužnou mzdu ovšem není vyplácený každému a automaticky. Zaměstnanec vždy musí doložit, že má se zaměstnavatelem uzavřenou platnou pracovní smlouvu nebo dohodu o provedení činnosti, případně o provedení práce.

Dále je nutné, aby se zaměstnanec o svůj nárok přihlásil pomocí speciálního formuláře, který je volně dostupný na stránkách Úřadu práce ČR. Nárok je následně nutné uplatnit u kterékoliv krajské pobočky ÚP ČR (příp. jeho kontaktního pracoviště). K formuláři je také potřeba doložit dokumenty, které prokazují nárok na vyplacení mzdy, jako je například pracovní smlouva, výkaz práce atd.

Informace o tom, jestli se zaměstnavatel (ne)nachází v insolvenci, jsou k dohledání v insolvenčním rejstříku. Je důležité také podotknout, že není nutné, aby soud vyhlásil úpadek zaměstnavatele. Stačí, aby na něj byl podán insolvenční návrh.

Pro uplatnění mzdových nároků je zákonem stanovená lhůta 5 měsíců a 15 kalendářních dnů. Tato lhůta začíná běžet následující den po zveřejnění informace o platební neschopnosti zaměstnavatele na úřední desce ÚP ČR.

Po podání žádosti na nevyplacenou mzdu ÚP ČR u zaměstnavatele ověří dlužný nárok zaměstnance. Tomu poté do 10 dnů od obdržení těchto informací oznámí termín a způsob vypořádání se s dlužným nárokem.

Kolik peněz může zaměstnanec dostat

Náhradu za nevyplacení mzdy je možné uplatňovat pouze za období tří měsíců rozhodného období. Tím je kalendářní měsíc, kdy byl podán insolvenční návrh, a dále tři předchozí a tři následující kalendářní měsíce. Z tohoto rozhodného období (celkem až 7 měsíců) si zaměstnanec sám vybere tři měsíce, za které žádá vypořádání mzdových nároků. .

Celková výše náhrady nesmí za jeden měsíc přesáhnout 1,5násobek rozhodné částky. Ta se určuje podle toho, kdy bylo insolvenční řízení se zaměstnavatelem zahájeno. Rozhodná částka je každý rok navyšována Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí a je stanovena vždy na následujících 12 měsíců. Pro období od 1. května 2019 do 30. dubna 2020 vzrostla na 31.885 Kč, a celková výše náhrady za jeden měsíc tak může být maximálně 47.828 Kč. Přiznaná náhrada je však ještě následně snížena o Úřadem práce ČR o povinné odvody.

Závěr

Pokud se zaměstnanec ocitne v situaci, kdy mu ze strany zaměstnavatele není vyplácena mzda, neznamená to, že už své peníze nikdy nedostane. Za podmínek, které jsou výše popsány, je možné obrátit se na stát. Ten zaměstnanci, pokud uzná jeho nárok, vyplatí alespoň část dlužné mzdy. Zbylé neuhrazené nároky je možné přihlásit do probíhajícího insolvenčního řízení zaměstnavatele. Výše dalšího uspokojení zaměstnancových nároků pak bude záležet na způsobu řešení případného úpadku.

Závěrem je třeba zmínit dvě hlavní věci:

  1. insolvenční návrh může podat i samotný zaměstnanec,
  2. výše uvedený postup o náhradě mzdy není možné vztáhnout na zaměstnance, jejichž zaměstnavatelé jsou právnické osoby, které byly zřízeny na základě zákona, za předpokladu, že stát převzal jejich dluhy nebo se za ně zaručil. Také jej není možné aplikovat na zaměstnance územně samosprávných celků, zaměstnance vyslané zaměstnavateli se sídlem nebo místem podnikání mimo území členských států EU apod.

Pokud vám zaměstnavatel dluží mzdu či jiný příjem, neváhejte se s právní pomocí obrátit na naši kancelář.

Autor: Alice Sedmíková