Vzpamatujte se

Z vašeho vulgárního příspěvku usuzuji, že Houdův článek jste vůbec nepochopil. Autor nikde netvrdí, že minulý režim by neměl být zkoumán, jde ale o to, jestli se k němu stavět hrubě ideologicky jako k absolutnímu zlu, které náš národ postihlo zřejmě po způsobu živelní pohromy a jehož pozůstatky je třeba odstranit pomocí vymítačských praktik,  anebo zvolit přeci jen analytičtější přístup. Který by rozlišoval například různé periody bývalého režímu, zasazoval by jej do širšího dějiného kontextu (zajímavé by bylo třeba zkoumat právě vztah české komunistické ideologie a onoho českého sklonu vytvářet kýče, o němž píše Kundera) a jehož spolupracovníci by se nechlubili tím, jak zjednodušeně, "zkratkovitě" dnešní mládeži objasňují předlistopadové reálie.Srovnávat československý komunismus s nacismem je opravdu chucpe, neslyšel jsem o tom, že by tady snad kdy byly plynové komory nebo že by Gottwald či snad Husák rozpoutali světovou válku. 

V poslední větě si dovolím nesouhlasit

Samozřejmě, že srovnávat český komunistický režim z hlediska důsledků pro lidské utrpení a narušení běhu celého světa s německým nacismem je chucpe. To snad nikdo nedělá. Z hlediska "duše" národa a zdravého vývoje národního sebevědomí se všemi implikacemi (pro vývoj společnosti, ekonomiky, ochoty lidí vydat ze sebe to nejlepší doma nebo pro svou vlast a ne pro někoho jiného) je ale klíčové vyrovnat se s neslavnými, ponižujícími etapami své vlastní historie. Znásilňujícími sadistickému MUDr. Bartákovi k vyrovnání se se svými poklesky stačilo hupsnout ke zpovědi, sem tam si poplácat po ramenou s představiteli Vatikánu a hned se znovu cítil jako polosvatý muž. To u většiny lidí, skupin a národů ale neplatí, v nich se zážitek poroby a ponížení, nebo zážitky osobního selhání, zbabělosti, anebo i něčeho horšího, na co není možné být pyšný, ukládají a nesou s sebou důsledky. Někdo navždy zvolí popírání, z někoho ta zkušenost učiní člověka bez vlastní vůle, někoho zlomí a vezme mu všechno zdravé sebevědomí,  někoho dovede k nenávisti vůči všemu,  co s ním ponížení nezažívalo (např. cizincům z demokratického světa, lidem, kteří se vzepřeli režimu, lidem, kteří odešli a postavili se na vlastní nohy, Bruselu, v němž jsme si z důvodů podivných mindráků našich volených zástupců nedovedli vybudovat aktivní a konstruktivní roli), nebo i agresivitu z tutlaného pokoření. Že to česká společnost v sobě nemá? Ale jděte! Každý den to vidíme, celých 23 let. Což o to, taková bezprostřední reakce je přirozená - ale je opravdu přirozená ještě i po 23 letech? Vždyť důsledky toho potlačovaného, tutlaného ponížení, života s tím, že nás někdo porobil a společnost jako celek se nevzepřela, ale ohnula hřbet,  cítíme dokonce stále silněji! V jaké podobě nakonec vyhřeznou?

Typická houdova ideologická slátanina

 Fakt, že většina lidí tohoto státu se v normalizaci snažila žít normální životy, dřžela takříkajíc hubu a krok je normální jev, který se v minulosti a jiných zemích opakoval snad tisíckrát. To ale nemění nic na tom, že konkrétní představitelé komunistického režimu, případně jejich pomahači přijímali rozhodnutí, která enormně poškozovala jak jednotlivce tak i celou společnost, a to ekonomicky, morálně i často i fyzicky. O obalování hovna se dá mluvit pouze v případě, pokud budeme tyto fakta ignorovat a nepřipomínat si je.   Většina němců v nacistické říši si taky celkem v klidu a pohodlí žila (tedy než se to na frontách definitivně posralo) a proti režimu nijak nevystupovala. Znamená to snad že poválečné a současné německo by nemělo pojmenovávat a dokumentovat zločiny nacistického režimu a referovat o nich? Předpokládám, že houdův názor je, že by to činit nemělo. Jinak bych ho musel podezřívat, že vůči analogickému případu komunistického režimu v Československu zaujímá postoj dvojího metru. Pokud ano tak   konstrukci z kachliček obalujících hovno skládá  nikoli ústr ale houda, a to zřejmě za účelem získání teplého a zasmrádlého místečka v budoucím režimu.

ČSR 1948-89 nebyla analogii nacistického Německa

     Nelze věřit  lidem, kteří se  s patologickou zlobou odvolávají na to, že  po roce 1989 mělo dojít též  jakési "denacifikaci" po česku. Jen úplny blbec  může srovnávat   období  roku 1948 až roku 1989  v ČSR (ČSSR)  s  Velkoněmeckou Třetí říši a nacismem. Bojím se a mám hrůzu z těchto samozvaných "denacifikátorů". Včetně těch z ÚSTR.    PS: Pane Houdo článek je OK, nenechte se otrávit přisprostlými invektivami.

skvělé a inspirující

k  samostatným  úvahám  o kýči zrodu  české pravicovosti  a konservativnosti,  kýči  sebedefinice  nositelů  českého pravicového konservatismu    (vzpomeňme na pravicové "živobytíčko" Marka Bendy,  na strážce kultu  - politruka Drobila)  .. dokonce   i známému kýči pravicovosti lyže a levicovosti snowboadru dává článek logiku a souvislost.Byla by to sranda, kdyby to bylo k smíchu.   Není.   

Mě to naopak připadá jako strašná slátanina

Pan Houda by jako obvykle nejraději poslal do vězení zavražděného, protože vrah už prostě nevydržel jeho provokace. Ale bohužel zavražděný je mrtvý a do vězení tudíž nemůže. K potrestání zbývá jen vrah. Jaká to nespravedlnost.

Lze reformovat nereformovatelné?

Výborný článek (jako vždy od tohoto autora).Pokud jde o tu závěrečnou otázku - NE, NELZE, ZRUŠIT!!! 

opět jsem se na pana Houdu naštval

a svůj komentář po úvaze smazal.

už volba Hermana mi přišla podivná

a to čím tady tento ústav obhajoval čuňas mne spíš utvrdilo, že čím dřív bude zrušen tím lépe.