Měl jsem příležitost navštívit Muzeum východních Čech v Hradci Králové před cca 10 lety, kdy zde běžela expozice věnovaná právě Janu Kotěrovi.

Vzhledem k obrovskému počtu skvělých dokumentů, z nich většina byla věnována právě projektu tohoto muzea, jsem "musel" tuto výstavu absolvovat dvakrát, a stále jsem byl v němém úžasu nad obrovským nadáním a šíří záběru tohoto úžasného architekta a doslova umělce: návrh stavby na břehu Labe započal studováním historických podkladů o stavu hladin řeky a vlivu na podloží stavby, při projektování stavby samotné řešil (navrhoval) vše (!!!!) od hrubé stavby, přes ozdobnou skladbu fasádních lícových cihel, vniřního vybavení unikátním nábytkem (místnost ředitele, knihovna s oboustrannými (!) hodinami..), až po naprosté neuvěřitelné detaily, např. tvar řetízku a stínidla posuvných svítidel nad stoly v knihovně, tvar štítků na pořadačích a jejich popis navrženým tvarem písma, tvar klik u oken a mnoho a mnoho dalších. Obrovský rozsah práce a detailů.... (A bez počítačů!

(A bez počítačů!!) A co bylo pro mě naprosto neuvěřitelné, že v té době bylo hodně firem (hutnické, kamenické, sklenářské, zámečnické, stolařské...), které se o tyto naprosto speciální zakázky unikátních výrobků ("fajnovostí") ucházely.

Hradec Králové měl v té době štěstí na osvícené vedení města v čele se starostou JUDr. Františkem Ulrichem (1895–1929). Pod jeho vedením se Hradec proměnil ve skutečnou metropoli regionu. Tím, že ke spolupráci přizval přední odborníky, jakými byli architekti Jan Kotěra nebo Josef Gočár, položil základy k velkorysé urbanistické koncepci, kterou se město i v dalších letech svého rozvoje naštěstí snažilo ctít.

Úžasná doba... Bohužel trvala jen krátce.

Pozn.: Omluva! Ta výstava byla už před cca 20 lety. Bože, jak ten čas letí.... Ale ten zážitek mám v paměti stále.

Přimlouvám se za větší propagaci význačných českých architektů, právě jako Jan Kotěra, Josef Gočár, Pavel Janák a podobní, kteří na našem území, ještě za Rakouska-Uherska a krátce po založení ČSR, vytvořili světově ojedinělý kubizmus v architektuře. Místo nich jsou, podle mého mínění, až přehnaně popularizováni architekti, jako tvůrci, u nás pouze ojedinělých objektů, jako tzv. Millerova vila v Praze od Rakušana Adolfa Loose a vila Tugendhat v Brně od Němce Ludwiga Mies van der Rohe...

Určitě.

Obecně platí, že by se měla mohem více propagovat tvořivá práce.

Na úkor závadných ideologií a bulvarit.