Malba od akademického malíře Jakuba, jedna z postav má údajně zobrazovat ďábelskou povahu Adolfa Hitlera.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pád východního bloku přinesl oběma sborům potřebné oživení.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Nástup komunistického režimu v roce 1948 znamenal pro pro oba sbory začátek hubených let.
Autor: Petr Topič, MAFRA
V jeho prostorech vinohradského sboru si zřídil provizorní vysílací stanici štáb, kterému se skrze systém vysílající jinak varhanní koncerty podařilo vysílat volání o pomoc během Pražského povstání.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Sbor vinohradský se nepřímo zapojil do bojů druhé světové války na jejím samotném konci.
Autor: Petr Topič, MAFRA
V kolumbáriu na Vinohradehj je momentálně okolo 8 tisíc míst.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Celou síň na Vinohradech osvětluje netradičně „shedové“ osvětlení, které bylo používá především u průmyslových staveb.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Na Vinohradech se s modlitebnou vydal Janák jiným směrem, celá stavba je ostatně na svou dobu velmi pokroková.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Provedení modliteben obou sakrálních staveb se na rozdíl od jiných prvků výrazněji rozchází.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pohled od vchodu od Vinohradské vodárny.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Husův sbor, autentická dominanta Vinohrad.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Malba znázorňující převoz očištěných duší přes moře zapomnění v prostorech kolumbária.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Topení pod lavicemi na Vinohradech.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Velké plastiky sochaře Znoje jakoby do Janákova konceptu příliš nezapadly.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Stejně jako jeho vršovického bratra, je pro vinohradský Husův sbor charakteristická čtyřboká věž, tentokrát dosahující dokonce do výšky přes 30 metrů.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Husův sbor, v pozadí věž Vinohradské vodárny.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Roku 1938 byly do modlitebny umístěny realistické plastiky v nadživotní velikosti sochaře Jana Znoje.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Shedová okna při pohledu z venku.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Práce na konstruktivistické stavbě začala v červnu roku 1932 a skončila rok na to v říjnu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Architekti Gočár a Plečnik se dostali do sporu, za mají kostely být vytápěné. Karel Janák na Vinohradech se přiklonil ke Gočárovi a topení do síně zavedl.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Řešení síně vinohradského sboru je unikátní.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Parcelu vedle dodnes pro místo typické vinohradské vodárny koupila církev už v roce 1925.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Úroveň lavic snižující se směrem k presbytáři evokuje amfiteátr.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Zákoutí horní části kolumbária na Vinohradech.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Vitrážové okno upomíná na jednu z inspirací pro mistra Jana Husa - anglického myslitele Johna Wiclefa.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Netradiční shedová okna osvětlující vinohradskou síň.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Po čtyřiceti letech komunistického režimu nebyl sbor v nejlepším stavu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Prostor nad presbytářem v Husově sboru na Vinohradech.
Autor: Petr Topič, MAFRA
S plastikami v síni kostela architekt Janák nesouhlasil.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Husovy sbory ve Vršovicích a na Vinohradech.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Na portrétu je vyobrazen Karel Želenský, první ředitel vršovického divadla.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Někdy se plechová opona zasekla v půli. Diváci na balkónu tak dostali vrácené vstupné, ti v posledních řadách platili výrazně méně.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Reklama na vozy Aero na plechové oponě. Její vytažení trvalo ručně okolo 5 minut.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Za protektorátu zde fungovalo Kino Helios, které neleželo u Vršovického náměstí, nýbrž v Bismarkově ulici.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Do divadla za 7 korun? Za první republiky běžné.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Dveře do sálu jsou jedním z mála původních kusů vybavení divadla.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Husův sbor vlevo, vpravo sokolovna. Za nimi se tyčí osvětlení fotbalového stadionu Ďolíček.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Podle městské vyhlášky musel každé představení hlídat kasičku s penězi městský strážník. Dostal za to 30 korun.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Původně byl na hranatém kalichu na věži kostela umístěn dvouramenný kříž.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Husův sbor s typickou věží, která měla fungovat jako maják pro zbloudilé duše.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Některé kousky v kanceláři fary jsou z původního vybavení třicátých let.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Farář Jaroslav Bendl, který v Husově sboru kázal i za protektorátu, skončil po zatčení gestapem v Osvětimi, kde nakonec i zemřel.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Stěna kanceláře fary.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Výhled od venkovního kolumbária. Na terase jsou stále pozůstatky trubek, které dříve fungovaly jako plynové hořáky.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Žehnající Ježíš s typicky rozpřaženými pažemi.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Varhany v Husově sboru fungují už 60 bez generální opravy.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Malý Kristus, který funguje jako madlo křtitelnice, byl vyroben z kusu dřeva, který odpadl z jeho větší varianty visící na kříži za ním.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Kostel se začal stavět v březnu 1930. V prosinci se zde už sloužily bohoslužby.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Varhany Rieger-Kloss z roku 1953.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Unikátní plechová opona fungovala jako protipožární opatření.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Farář David Frýdl ukazuje informační tabuli místní fary, která z druhé strany sloužila jako ceník místního občerstvení.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Ovládání osvětlení, jehož porucha posloužila komunistickému režimu jako záminka k zavření divadla.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Kolumbárium vršovického Husova sboru je dokonce výdělečné.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Schodiště na balkon divadla Mana. Plakáty jsou ručně malované a původní.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Komunitní místnost v prostorách Husova sboru.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Emblém s bílou holubicí na stropě kostela.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Venkovní kolumbárium shlížející na vedlejší sokolovnu.
Autor: Petr Topič, MAFRA