Jíst lososy ze sádek je velká prasárna

Zhruba polovina lososího masa prodávaného na světě pochází ze sádek - ročně je to víc než milión tun. Maso ze sádek je lacinější. Za polovinu ceny divokého lososa si koupíte blátivý kus obarveného masa bez chuti. Divocí lososi jsou růžoví proto, že jedí mořské korýše krunýřovky (rod Euphausia). V sádkách se lososi barví chemicky na ten nejatraktivnější odstín. V lososech ze sádek je 16x víc polychlorovaných bifenylů než v ulovených rybách.

Na kilo lososa se v sádce zkrmí tři kila jiných ryb. Sádka produkuje stejně fekálií jako desetitisícové město. S antibiotiky a dalšími chemikáliemi je nečištěné vypouští do oceánu. Sádky jsou pro oceán třikrát větší zátěž než lov divoce žijících ryb a ohrožují i další živočišné druhy.

Sádka je síť nacpaná živými i leklými rybami, zaparkovaná v klidné zátoce. Voda jí volně protéká a odnáší jedovatý koktejl chorob, výkalů, antibiotik a parazitů, který zabíjí mořské živočichy v širokém okolí. Lachtani, orlové a další dravci, kteří se snaží k rybám dostat, se do sítí zaplétají a dlouho umírají.

Sádky jsou na trasách migrace divokých lososů, jejichž populace ničí. Dospělí lososi kolem nich táhnou do míst, kde se vytírají, a potěr se tudy vrací do oceánu. Lososi ze sádek sežerou značnou část tohoto dorostu a ten, který přežije, napadne mořská veš (Lepeophtheirus salmonis). S tímto parazitem se lososi během normálního cyklu migrace setkají až v oceáně jako dospělí, kdy jim příliš neuškodí. Pro potěr je ale smrtelný a lososí sádky mu ho přivedou do cesty, když na něj ještě ní připraven. Koncentrace mořských vší v okolí farem je 30.000x vyšší než v oceáně. Má to za následek úhyn mezi 9 % (časně v sezóně, když mořských vší v sádkách ještě moc není) a 95 % potěru.

Když kupujete lososí maso, zjistěte, jestli je z volně žijících ryb (to je označené WILD SALMON). Připlatíte si, ale víc si pochutnáte, budete zdravější a poděkují vám nejen rybáři, ale i lachtani, kosatky, orlové, medvědi a další zvířata, která jsou na tahu lososů závislá.