Tož divíte se?

Jsou takoví, kteří pamatují válku nebo ji znají ze vzpomínek rodičů, ne z učebnic. Zažili nedostatek v 50 a 60 letech, poznali, že se s tím rodina uměla vyrovnat.

Zažili 68, zákaz vycházení, špatné zásobování, strach, spojující solidarita lidí. Zažili na vlastní kůži problémy zásobování (toaleták a vložky v 80 letech, dámy vzpomínáte?). Neexistovaly služby, vše se muselo opravit doma.

Cestování? Vždyť jsme byli zavření mnoho a mnoho let, cestování nebylo lidské právo.

Pro takové důchodce je současný stav brnkačka :-). Asi takto.

Zapomněl jsem na ženy, když se chtěly líbit, uměli si ušít cokoli, moje žena vyráběla i boty - sandálky, které ji všichni záviděli.