Autor zlatého dloubáku z penaltového rozstřelu MS 1976 v Bělehradu se rozhodl vstoupit do politiky. S dobrým úmyslem pomoci sportu, nejlépe fotbalu, a úplně nejlépe klubu Bohemians 1905, kde je prezidentem.
Na kandidátku do Senátu se nechal přemluvit neprůhledným starostou Prahy 10 Bohumilem Zoufalíkem. Tady nastává hlavní problém.
Fotbaloví fanoušci z Ďolíčku a z Edenu, tedy nejpřirozenější Panenkův voličský elektorát, se sdružuje v tamějším komunálním hnutí Desítka pro domácí. To, že nejdříve nepřišel za nimi, berou jako podraz. Navíc nevěří, že ze Senátu dosáhne na lokální problémy. Zvláště když v něm stráví jen dva roky.
I od Panenkových věrných se ozývají hlasy, že jedna penalta výhru u voličů nezaručí. Pokud by přece jen uspěl, popularita strmě klesne záhy. Sportovci s ideály totiž působí vedle vrcholných politiků často směšně. Své by o tom mohli vyprávět Pavel Ploc nebo Jiří Šlégr. Škoda že si toho Panenka nevšiml. V komunálu by hvězdou zůstal.
