Navíc se mu špatně dýchá a bolí ho v krku, což může být alergická reakce. A ke všemu s obavami sleduje vývoj v Itálii, kde po skandálu s nasazováním rozhodčích hrozí jeho Juventusu přeřazení do nižší ligy.
* Musíte se ráno hodně nutit, abyste vůbec vstal z postele?
Docela jo. K únavě se navíc přidává bolest v krku, musím kvůli tomu vstávat i v noci. Když na tom nejste dobře, nic vás nebaví. Ale žádné tréninky jsem vynechávat nechtěl.
* Kolik toho ještě tělo vydrží?
Myslím, že už moc nevydrží. Záleží na tom, jak dlouho ještě budu mít chuť trénovat. Já potřebuju trénovat hodně, abych byl něco platný mužstvu. Zatím to zvládám. Ale musím být zdravý.
* Baví vás to?
Ale jo. Jenom s těmi zdravotními problémy je to o něco horší.
* Také jste se chtěl zbavit tlaku z italské ligy. Povedlo se?
Snad ano, i když je situace horší, než jsem předpokládal. Po šampionátu se rozhodnu, co dál. I podle toho, co se tam stane.
* Juventus podle italských médií nemine sestup. Možná až do Serie C...
Nepředbíhal bych. Navíc nejsme namočení jenom my. Ale je to horší, než jsem myslel.
* Jste připravený na stěhování?
To bude hlavní otázka léta. Nechci předbíhat, ale kdybychom hráli druhou ligu, těžko zůstanu v Itálii. Vůbec netuším, kam by mě to zaneslo.
* Můžete se vůbec od problémů Juventusu odstřihnout?
Už jsem prošel těžkými obdobími, jsem dost zkušenej. A když jsem mimo Itálii, jde to docela dobře. My hráči jsme navíc nic neprovedli, nemůžeme cítit vinu.
* Určí aféra vaši budoucnost?
Ne. Rozhodnu se sám, spolu se ženou. Mě už tolik fotbalových let nečeká, takže teď hlavně chci, aby byla v pohodě rodina. Až pak se budu koukat sám na sebe.
* Žena už vás k ukončení kariéry přemlouvala, ne?
Chtěla, abych skončil s nároďákem. Nejvíc ubírá síly cestování, navíc jsem byl zraněný. Ale teď jsem strašně rád, že tu jsem, že jsme se dostali na mistrovství světa. Buď nám to vyjde, nebo ne. Nesmíme si z toho dělat velkou hlavu.
* Co o návratu soudí paní Ivana?
Víte, nedávno jsem mluvil s trenérem. Ukázal mi rozpis kvalifikace o EURO 2008. Koukal jsem, že máme hodně zajímavý zápasy, fakt pěkná skupina. Tak uvidím, jak to dopadne v létě. Jestli budu dál hrát, jestli neskončím. Rozhodne strašně moc věcí. Ale nevzdávám se ničeho, fotbal chci hrát a nároďák pro mě vždycky byl důležitý.
* Utekl jste z otázky. Jak se s návratem do reprezentace vyrovnala vaše žena?
Myslí si pravý opak. Ale já jsem vždycky říkal, že ženský fotbalu nerozumí, takže v pohodě.
* Rozkol v rodině nehrozí?
Ne. Žena vždycky respektovala moje rozhodnutí. Ona to vidí zvenčí, já jsem uvnitř fotbalu. Ale nakonec to vždycky dobře dopadlo. Jsme spolu dvanáct let a pořádně se nestalo, že bychom se pohádali kvůli fotbalu nebo něčemu jinému. Snad proto, že se tak málo vidíme a jsme si vzácní.
* A teď zpět k trenérovi. Berete od něj jako hecování, když vám předloží rozpis další kvalifikace?
To snad ani není hecování. Prostě jsem se na to podíval, zjistil jsem, že tam není tolik cestovaní a soupeři jsou zajímaví. Byla by to nová konfrontace. Všechno ale vyřeším až po šampionátu.
* Dáváte tím naději, že zůstanete?
Snad ani ne. Kdo ví, třeba mě už po mistrovství nikdo nebude chtít. Během měsíce se může všechno obrátit. Takže se budu snažit, aby o mě ještě někdo stál. Aby celé mužstvo zanechalo dobrý dojem a potvrdilo, že spolu může hrát ještě dva roky.
* Takže vás reprezentace láká?
Myslím, že jo. Budu za ni vždycky rád hrát. Ale otazníků je dost. Záleží na tom, jestli tu bude trenér, kde budu hrát, jak budu hrát. Třeba se přestěhuju někam daleko a trenér mi už nezavolá.
* Rozhodne i to, jak dopadnete v Německu?
Pokud jde o mě, tak ani tak ne. Ještě jsme na mistrovství světa nehráli, takže jsme vlastně nováčci. Chceme uhrát dobrý výsledek. Ale když to dopadne špatně, tak se nedá nic dělat. Takový už bývá fotbal.
* Musíte se ráno hodně nutit, abyste vůbec vstal z postele?
Docela jo. K únavě se navíc přidává bolest v krku, musím kvůli tomu vstávat i v noci. Když na tom nejste dobře, nic vás nebaví. Ale žádné tréninky jsem vynechávat nechtěl.
* Kolik toho ještě tělo vydrží?
Myslím, že už moc nevydrží. Záleží na tom, jak dlouho ještě budu mít chuť trénovat. Já potřebuju trénovat hodně, abych byl něco platný mužstvu. Zatím to zvládám. Ale musím být zdravý.
* Baví vás to?
Ale jo. Jenom s těmi zdravotními problémy je to o něco horší.
* Také jste se chtěl zbavit tlaku z italské ligy. Povedlo se?
Snad ano, i když je situace horší, než jsem předpokládal. Po šampionátu se rozhodnu, co dál. I podle toho, co se tam stane.
* Juventus podle italských médií nemine sestup. Možná až do Serie C...
Nepředbíhal bych. Navíc nejsme namočení jenom my. Ale je to horší, než jsem myslel.
* Jste připravený na stěhování?
To bude hlavní otázka léta. Nechci předbíhat, ale kdybychom hráli druhou ligu, těžko zůstanu v Itálii. Vůbec netuším, kam by mě to zaneslo.
* Můžete se vůbec od problémů Juventusu odstřihnout?
Už jsem prošel těžkými obdobími, jsem dost zkušenej. A když jsem mimo Itálii, jde to docela dobře. My hráči jsme navíc nic neprovedli, nemůžeme cítit vinu.
* Určí aféra vaši budoucnost?
Ne. Rozhodnu se sám, spolu se ženou. Mě už tolik fotbalových let nečeká, takže teď hlavně chci, aby byla v pohodě rodina. Až pak se budu koukat sám na sebe.
* Žena už vás k ukončení kariéry přemlouvala, ne?
Chtěla, abych skončil s nároďákem. Nejvíc ubírá síly cestování, navíc jsem byl zraněný. Ale teď jsem strašně rád, že tu jsem, že jsme se dostali na mistrovství světa. Buď nám to vyjde, nebo ne. Nesmíme si z toho dělat velkou hlavu.
* Co o návratu soudí paní Ivana?
Víte, nedávno jsem mluvil s trenérem. Ukázal mi rozpis kvalifikace o EURO 2008. Koukal jsem, že máme hodně zajímavý zápasy, fakt pěkná skupina. Tak uvidím, jak to dopadne v létě. Jestli budu dál hrát, jestli neskončím. Rozhodne strašně moc věcí. Ale nevzdávám se ničeho, fotbal chci hrát a nároďák pro mě vždycky byl důležitý.
* Utekl jste z otázky. Jak se s návratem do reprezentace vyrovnala vaše žena?
Myslí si pravý opak. Ale já jsem vždycky říkal, že ženský fotbalu nerozumí, takže v pohodě.
* Rozkol v rodině nehrozí?
Ne. Žena vždycky respektovala moje rozhodnutí. Ona to vidí zvenčí, já jsem uvnitř fotbalu. Ale nakonec to vždycky dobře dopadlo. Jsme spolu dvanáct let a pořádně se nestalo, že bychom se pohádali kvůli fotbalu nebo něčemu jinému. Snad proto, že se tak málo vidíme a jsme si vzácní.
* A teď zpět k trenérovi. Berete od něj jako hecování, když vám předloží rozpis další kvalifikace?
To snad ani není hecování. Prostě jsem se na to podíval, zjistil jsem, že tam není tolik cestovaní a soupeři jsou zajímaví. Byla by to nová konfrontace. Všechno ale vyřeším až po šampionátu.
* Dáváte tím naději, že zůstanete?
Snad ani ne. Kdo ví, třeba mě už po mistrovství nikdo nebude chtít. Během měsíce se může všechno obrátit. Takže se budu snažit, aby o mě ještě někdo stál. Aby celé mužstvo zanechalo dobrý dojem a potvrdilo, že spolu může hrát ještě dva roky.
* Takže vás reprezentace láká?
Myslím, že jo. Budu za ni vždycky rád hrát. Ale otazníků je dost. Záleží na tom, jestli tu bude trenér, kde budu hrát, jak budu hrát. Třeba se přestěhuju někam daleko a trenér mi už nezavolá.
* Rozhodne i to, jak dopadnete v Německu?
Pokud jde o mě, tak ani tak ne. Ještě jsme na mistrovství světa nehráli, takže jsme vlastně nováčci. Chceme uhrát dobrý výsledek. Ale když to dopadne špatně, tak se nedá nic dělat. Takový už bývá fotbal.
