Se Slavií vyhrál český titul i pohár, dovedl ji do semifinále Poháru UEFA, což je dodnes nejvýraznější úspěch českého klubu na evropské scéně.
V Brně zase svou ligovou etapu na konci osmdesátých let načal: s týmem postoupil do nejvyšší soutěže a zachránil ho. Také proto se jeho jméno v sobotu odpoledne v Edenu ozývalo i ze sektorů fanoušků hostů, kterých z jihu Moravy přicestovalo možná tři sta.
Když domácí kotel vykřikoval hromové „Frantááá“, zbytek stadionu bez přemýšlení odpovídal ještě hlasitější „Cipróóó!“
„Byl to jeden z nejúspěšnějších trenérů ve Slavii, navíc tady působil i jako hráč,“ připomněl současný kouč Jindřich Trpišovský. „Nikdy se netajil tím, jaký je slávista. Věděli jsme o jeho nemoci, ale přesto to pro nás všechny byla velká rána. Hodně nás to v klubu zasáhlo.“
Od úterka, kdy trenér v pětasedmdesáti zemřel, nosili fanoušci před stadion v Edenu svíčky na pietní místo, které Slavia u vstupu do klubového muzea připravila. Hodinu před sobotním zápasem tam nechali smuteční věnec také zástupci vedení v čele s Jaroslavem Tvrdíkem či Jiřím Bílkem.
Přímo na fasádě stadionu, po boku ostatních slávistických legend, nad nimi čněla obrovská podobizna slavného trenéra. František Cipro vedl Slavii třikrát: mezi lety 1995 a 1997, pak v letech 1999 až 2000 a naposledy v roce 2010, kdy se červenobílý klub potácel v problémech.
Téměř deset let Cipro ve Slavii strávil i coby hráč a mezi příznivci vždy patřil k nejoblíbenějším.
Proto mu v sobotu připravili společně s klubem dojemné rozloučení. Zaplněná aréna necelých deset minut před výkopem potemněla a na severní tribuně lidé roztáhli obří plachtu s Ciprovou podobiznou.
Hlasatel mezitím vyjmenovával jeho slávistické úspěchy, připomněl titul z roku 1996, tažení Evropou i pohárové vítězství z jara 1997, než do mikrofonu zvolal: „Trenére, děkujeme!“
Slávistický šéf Jaroslav Tvrdík pak na hřiště přivedl i trenérova syna Františka a vnučku, všichni společně s hráči a fanoušky odstartovali minutu aplausu, při které celý stadion povstal.
„I já jsem si vzpomněl na momenty, které jsem s trenérem zažil,“ řekl brněnský trenér Richard Dostálek, který pod Ciprem ve Slavii na přelomu tisíciletí nastupoval. „Měl lidský přístup, uměl si udělat srandu i sám ze sebe. Určitě jsem si od něj vzal nadhled, který pro něj byl typický.“
Že se pár dnů po Ciprově úmrtí jeho milovaná Slavia potkala zrovna s Brnem, kde jeho dlouhá trenérská kariéra před více než třiceti lety nabrala grády, je pouze milou náhodou.
Mimochodem, Slavia po gólech Ewertona s van Burenem zvítězila 2:0.
