Od června 2003 se to nikomu nepovedlo. Fotbalisté Řecka, kteří tehdy v Zaragoze porazili domácí výběr 1:0, zůstávají už téměř osm let poslední v řadě. Nejbližší soupeř Česka naopak prodlužuje sérii zápasů, v nichž nepoznal přemožitele. Může se bilance změnit příští pátek v Granadě, až se proti úřadujícím mistrům světa a Evropy postaví tým trenéra Bílka?
Na první pohled hodně troufalá myšlenka. Vlastně i na druhý, třetí a čtvrtý. "Jeden zápas z pěti bychom mohli vyhrát. Modleme se, aby to byl zrovna ten nejbližší," řekl LN Daniel Drahokoupil, který pro českou reprezentaci pracuje jako pozorovatel. Minulý měsíc sledoval přímo na stadionu Realu Madrid přátelské utkání Španělska s Kolumbií. Favorit vyhrál 1:0, ale gól vstřelil až čtyři minuty před koncem.
Drahokoupila zaujaly zdánlivé detaily. Třeba chování španělských náhradníků při rozcvičování. "Vytvořili kolečko, vyměňovali si přihrávky a za 45 minut ani jednu nezkazili. V tom jsou prostě výjimeční."
I když Barceloně se národní tým vyhýbá a svoje zápasy hraje převážně v menších městech, jako je právě Granada, styl lídra španělské ligy se snaží co nejvěrněji převzít. Jde to poměrně snadno, protože trenér Del Bosque může použít větší část hráčů z katalánského velkoklubu, do základní sestavy proti Kolumbii jich umístil hned šest. Návyky Xaviho, Iniesty či Villy fungují automaticky a je jedno, jaký si zrovna obléknou dres.
Přesto drobné rozdíly existují. Pohled trenéra Bílka je následující. Barcelona, uznávaná za nejlepší fotbalový tým současnosti, je originál a španělská reprezentace její věrnou kopií. "Barcelona má navíc Messiho, což je fenomenální hráč, který si dovede poradit v jakékoliv situaci," porovnával sílu obdivovaných mužstev.
Španělský systém zůstává poměrně čitelný a už mnohokrát popsaný. Fotbaloví supermani si mezi sebou vyměňují přihrávky na krátkou vzdálenost, vždy jen po zemi, žádný z nich si nedovolí s míčem kontakt na víc než dva doteky a prakticky hned ho posílá dál.
Protizbraň se hledá těžko. "Pro nás zůstává nejpřijatelnější cestou hrát ze zabezpečené obrany," nastínil Bílek. To ale představuje jen část návodu, přílišná pasivita by se mohla nevyplatit.
Návod, jak Španěly dostat do úzkých, přece jen existuje. Rady českého pozorovatele jsou následující: "Pokud od nich získáte míč, nesmíte ho zase hned ztratit. V defenzivě jsou Španělé slabší a zranitelnější. Když se dostaneme na jejich půlku a udržíme míč delší dobu, šance na ohrožení jejich branky vzrůstá," prozradil Drahokoupil, jaké doporučení předal Bílkovi.
Přesně tím se řídila Kolumbie, která je momentálně v žebříčku FIFA až padesátá. Česko se nachází o devatenáct pozic výš, to ale automaticky nic nezaručuje.
Obtížným úkolem, při kterém se nevyplatí polevit v koncentraci, si musí každý projít na vlastní kůži. Ve chvíli, kdy ztratí balon, snaží se Španělé získat ho co nejrychleji zpátky pod kontrolu. Napadají klidně i ve třech, slétají se na soupeře jako vosy a jsou mimořádně pohybliví. Itak jim Kolumbie zatápěla, jen zásluhou umění brankáře Casillase nemusela dohánět proti jihoamerickému soupeři ztrátu.
A pozor – nedá se spoléhat, že by s psychikou Španělů zamávalo, kdyby se Češi dostali náhodou do vedení, nic takového Drahokoupil nepřipouští. "Mají dostatečně velké sebevědomí. Pod značným tlakem jsou dvakrát do týdne ve svých klubech. I kdyby prohrávali, dokážou se z toho dostat."
Pokud mají Češi myslet na něco jiného než na porážku, budou potřebovat nepochybně i pořádný kus štěstí. "Všechno si musí sednout, potom je možné je porazit." Příští pátek se uvidí. Do té doby zůstávají proti králům fotbalového světa Češi jasnými outsidery.
