Nejdřív o stěhování, které tým potkalo v pondělí. Opustil luxusní hotel Le Meridien na pobřeží Černého moře a přesunul se autobusem do vnitrozemského Kutaisi.
„Dopoledne jsme trénovali ještě v Batumi, po obědě jsme se přemístili. Cesta trvala daleko kratší dobu, než jsme si mysleli, i přivítání nám udělalo radost,“ popisoval Suchopárek. „Ubytování je velmi dobré, jsme spokojení. Na stadionu se nám trénovalo dobře, na středu budeme správně připravení.“
Jak vlastně tým udržujete v koncentraci, aby neztratil správně nastavení po vítězství nad Německem?
Tím, že se hrají zápasy každý třetí den, hlavně regenerujeme. Kluci jsou v péči masérů, fyzioterapeutů. Snažíme se navodit uvolněnou atmosféru, protože času na odpočinek fakt moc není. Udělali jsme kus práce v Praze na tréninkovém kempu, teď řešíme spíš maličkosti. Samozřejmě se připravujeme na soupeře, ale nechceme hráče zahltit informacemi. Hlavně se už soustředíme sami na sebe.
Necítíte, že by tým svazoval pocit, že k postupu stačí remíza?
Necítím.
Předesílal jste, že budete hrát na vítězství. Jak zajistíte, aby hráči útočili, i když vědí, že jim stačí bod?
Já to nezajistím, to musí zajistit oni.
Tak jinak: na co jste se při přípravě soustředili nejvíc?
Příprava proběhla před úterním tréninkem. Víme, že Izraelci mají skvělého brankáře, několik variant rozestavení, taky nadstandardního útočníka Turgemana, který je jedním z nejtalentovanějších hráčů na šampionátu. Izraelský tým má skvělé individuality, dobrou obrannou hru, díky ní postoupil na Euro. V baráži ukázal i psychickou a fyzickou odolnost. Ani silná Anglie to proti nim naposledy neměla jednoduché.
Už máte jasno o taktice?
Nejsem děd vševěd, ale tuším, že nás čeká nás jiné rozestavení. Máme připravené různé taktické varianty, se kterými jsme počítali pro průběh turnaje. Ono to možná vypadá, že hrajeme pořád stejně, ale plánů máme vždycky několik. Hlavně věřím, že i v tomhle zápase, který bude trochu jiný, dokážeme dobře reagovat a budeme stejně aktivní jako proti Anglii a Německu. Budeme muset hrát víc kombinačně, nečekat jenom na brejky. A být efektivnější v koncovce.
Naposledy Češi na malém Euru postoupili ze skupiny v roce 2011, na mistrovství v Dánsku. Byl jste tehdy jako asistent u toho, jak vzpomínáte?
Už je to dvanáct let... Tehdy jsem jako asistent teprve začínal. Prohrávali jsme v posledním utkání s Anglií ještě chvilku před koncem, pak jsme výsledek v nastavení otočili. Stačila by nám i remíza, to je teď podobné. Ale určitě nechceme nic nechávat na posledních pět minut a mít takové nervy jako tenkrát. Na druhou stranu...
Ano?
Nervy a otáčení výsledků k fotbalu patří. I hráči Izraele teď otáčeli proti Brazílii na mistrovství světa do dvaceti let: dostali gól v nastavení a stejně ještě stačili vyrovnat a pak vyhrát v prodloužení... I díky tomu vím, že nás nečeká nic lehkého. Izraelci mají v nátuře, že neskládají zbraně ani za nepříznivého výsledku, klobouk dolů před nimi. Proto tvrdím, že nás čeká nejtěžší zápas ve skupině. Předtím jsme nebyli favoriti, teď nás okolnosti do role favorita pasují. Přitom výkonnost Izraele je v porovnání se soupeři minimálně vyrovnaná.
