S Libercem byl dvakrát ve skupině Evropské ligy, tu teď hraje se Slavií potřetí. Kromě toho pamatuje účast v Lize mistrů a dvě v Konferenční lize.
A skutečně až tentokrát se Trpišovskému podařilo uspět v úvodních dvou kolech. „Výhru venku v Ženevě jsme potvrdili doma, což je před dvojzápasem s AS Řím dobrá pozice. Mohlo by nás to trošku uvolnit,“ poznamenal.
Brzy jste vedli, potom dominovali. Je pro vás takové utkání jako z trenérského snu?
Vyhráli jsme šest nula v Evropské lize, nikdo se nám nezranil ani nevykartoval. Předvedli jsme spoustu kombinačních akcí, viděl jsem velmi dobré individuální výkony, nemůžu říct, že by někdo zahrál špatně. Celý tým odvedl skvělou práci. Pro trenéra to byl zápas, který si může v klidu dohrát. Může si vychutnat některé akce a mít tepovku níž než obvykle.
V Ženevě jste před utkáním prozradil, že nastoupí Aleš Mandous, vychytal nulu. Před Tiraspolem jste ohlásil Mojmíra Chytila, on se podílel na čtyřech gólech. S kým vyrukujete v lize na Liberec?
Je to hezký rituál, ale nechal bych ho jenom na Evropu. Nechal bych to do Říma, až tam přiletíme, tak se zeptáte a já třeba těch jmen prozradím víc, ať to rozložíme mezi víc hráčů.
Předvedl útočník Chytil výkon podle vašich představ?
Mojmír hrál skvěle. V poslední době měl smůlu, v Teplicích mu neuznali gól, se Spartou jakbysmet... Takže když se na startu trefil, samozřejmě mu to pomohlo. Brzký gól ho nakopl k dobrému výkonu, který byl podpořený hráči z druhé vlny. Útočníci jsou hodně závislí na podpoře týmu, ta byla skvělá a Mojma z toho profitoval.
Conrada Wallema jste nasadili netypicky do středové trojice, operoval pod hrotem. Byl jste s ním spokojený?
Skvělý výkon. Velmi dobrý s míčem a fantastický bez něj. Potřebovali jsme pokrýt tři středové hráče Šeriffu a hledali jsme k Zafeirisovi a Oscarovi toho třetího. Hledali jsme falešného Ondru Lingra, hráče silného v pokutovém území, běžecky zdatného a soubojového. Conrad nám před pár týdny říkal, že se nejlépe cítí na kraji, ale napadlo nás, že by mu tahle pozice mohla sedět. Jsme spokojení, byl výborný a velmi důležitý pro naše vítězství.
Opět se ukázalo, že zápasy v Evropě jsou od těch ligových velmi odlišné. Užili jste si, že jste si mohli zahrát fotbal?
Jo, všichni. Po těch dvou zápasech se Spartou a v Teplicích to byl balzám. Ivan Schranz v kabině říkal: „Tak jsme si zahráli fotbal a v neděli budeme zase bojovat.“ Největší rozdíl je v pojetí zápasu, kameraman mi hlásil, že se hrálo přes 65 minut čistého času! To je to, po čem voláme, v Teplicích se hrálo v druhé půli jenom 21 navzdory desetiminutovému nastavení. V souvislých pasážích vznikají hezké akce. Hře pomohl i skvělý rozhodčí, pouštěl chlapské souboje a týmy si na jeho metr během chvíle zvykly. Pak to byla z naší strany oslava fotbalu.
Takový styl velmi sedí například Christosi Zafeirisovi.
A nejen jemu. Na Christosovu obranu musím říct, že se z jedenadvacítky nevrátil zdravý, hraje s limity v pohybu a do soubojů. Navíc na něj dolehlo, že neměl pořádnou letní přípravu, připojil se k nám po malém Euru až těsně před generálkou. Potřebovali bychom ho dotrénovat, ale nebylo kdy. Není v rytmu, na který jsme byli zvyklí, ale časem zase ukáže naplno svou kvalitu. A ano, takové zápasy kreativním hráčům vyhovují.
Zmiňovali jsme Liberec, odkud jste do Slavie přišel. Je zápas s ním pro vás pořád speciální?
Určitě! My trenéři jsme tam všichni v podstatě začali kariéru, prožili jsme tam kus života. Jsou tam skvělí lidé. Po Slavii vždycky hledám, jak hrál Liberec. Speciální zápas to je a vždy bude.
