"Angličané mají naprosto jinou mentalitu než Češi či Rusové. Jsou upjatí, chladní, uzavření. Proto jsem se hrozně chtěl vrátit do Ruska, kde se cítím pohodlně. Slovanská mentalita je mi mnohem bližší," citoval Jiránka ruský list Vzgljad.
Dvaatřicetiletý fotbalista se vrací do Ruska po roce, který strávil v Birminghamu, s nímž sestoupil do druhé anglické ligy. Klub s ním poté neprodloužil smlouvu a český zadák se stal volným hráčem. Předtím hrál Jiránek šest sezon v moskevském Spartaku, kde byl i kapitánem.
"Když jsem přišel do Birminghamu, trenér řekl, že mi dá brzy příležitost. Čas ubíhal, ale možnost předvést se jsem nedostával," postěžoval si Jiránek. V lize odehrál jen deset zápasů.
"Nabídka Těreku byla nejzajímavější
I když dostal po sezoně nabídku i od nejmenovaného klubu z Německa, zvítězilo přání vrátit se do Ruska. "Proto jsem v prvé řadě zvažoval varianty s ruskými kluby. Nejzajímavější se ukázala nabídka Těreku, protože klub má dobrou infrastrukturu. A jaký máme stadion! Prostě zázrak! Krom toho v Grozném hrají moji bývalí kolegové ze Spartaku Alexandr Pavlenko a Soslan Džanajev, s kterým jsem o Těreku hodně hovořil a o klubu se vyjadřoval příznivě. Myslím, že náš tým může bojovat o místo v osmičce nejlepších," řekl.
V Grozném bude nosit dres s číslem 52, protože Jiránkova oblíbená 25 je už obsazena.
Po 16 kolech ruské ligy je Těrek v tabulce desátý, nicméně čečenský vládce Ramzan Kadyrov má s místním fotbalem větší ambice. Na novém stadionu pro 30.000 diváků na jaře uspořádal exhibiční utkání se světovým výběrem, po které obdaroval legendárního Diega Maradonu a další někdejší hvězdy hodinkami s diamanty a honoráři, dosahujícími prý až milionu eur. Kadyrov pro Těrek také angažoval do funkce trenéra bývalého nejlepšího fotbalistu světa Nizozemce Ruuda Gullita. Ale ten vydržel v klubu jen čtyři měsíce, než ho vedení kvůli nespokojenosti s výkony týmu i s trenérovým bujarým životním životním stylem odvolalo.
Groznyj, poničený po dvou válkách místních separatistů s ruskými vojsky, Kadyrov zkrášlil nejen stadionem, ale i největší mešitou v Evropě a dosáhl také jisté pacifikace rebelů. Cenou za to se však podle kritiků jeví únosy a mučení podezřelých, prosazování konzervativního islámu i vysoké dotace z Moskvy, které z 90 procent tvoří čečenský rozpočet.
