Josh Cavallo, jedenadvacet let, střední záložník australských Adelaide United.
„Konečně jsem připravený vám říct něco osobního. Šest let jsem bojoval se svou vlastní sexualitou, žít dvojí život bylo vyčerpávající, náročné, ale už je to pryč. Jediné, co si přeju, je být fotbalistou. A aby mě lidé vnímali stejně jako všechny ostatní.“
V mužském profesionálním fotbale je podobný krok zcela ojedinělý.
Zatímco třeba mezi fotbalistkami se k homosexualitě otevřeně hlásí Megan Rapinoeová, americká ikona, či Barbora Votíková, česká brankářka francouzského Paris St. Germain, coming outů mezi elitními hráči je minimum.
Thomas Hitzelsperger, bývalý německý reprezentant i mistr, o své orientaci otevřeně promluvil až po kariéře. Na jejím sklonku v roce 1990 totéž učinil i Justin Fashanu, jehož příběh měl po obvinění ze znásilnění tragický konec, protože spáchal sebevraždu.
První černoch za milion v Síni slávy. Fotbalistu z Anglie coming out zničil |
„Až příliš mnoho mužů mělo pocit, že jedinou možností, jak ve fotbalovém prostředí prorazit, je skrývání vlastní sexuality. Mnozí to nevydrželi a raději na úspěšné kariéry rezignovali. I proto je krok Joshe Cavalla velký posun, což dokazují i nesmírně pozitivní reakce na sociálních sítích,“ míní Jack Murley z BBC, autor podcastu o sexuálních menšinách ve sportu.
Cavallo svůj příběh sdílel na sociálních sítích. S jednoduchým titulkem „Joshova pravda“ jeho slova zveřejnil i klub.
Před kamerou jako by Cavallo nejprve tápal, přemýšlel a hledal odvahu. Pak se představí a upřímně se rozpovídá. Nejen kvůli sobě, ale i kvůli inspiraci pro ostatní.
„Jako fotbalista-homosexuál vím, že mezi hráči je spoustu těch, kteří dál žijí v tichosti,“ říká. „Chtěl bych i touto cestou pomoci ke změně. Chci, aby každý v našem prostředí mohl být sám sebou. Zasloužíme si to.“