Agentuře ČTK to ve čtvrtek dopoledne sdělil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej.
„Trestní stíhání je vedeno pro trestné činy ‚podplacení‘, ‚přijetí úplatku‘, ‚zpronevěra‘ a ‚účast na organizované zločinecké skupině‘, dle podílu jednotlivých osob na trestné činnosti,“ cituje policejní zpravodaj Ibeheje.
V tzv. kauze Šváb jsou čtyři hlavní podezřelí, jednomu z nich hrozí až 12 let odnětí svobody, zbylým třem o dva roky kratší pobyt ve vězení. Ostatním osobám mohou soudy v případě uznání viny uložit nižší tresty.
„Trestní stíhání všech fyzických osob je v současné době vedeno na svobodě,“ připomněl Ibehej.
Policejní centrála ve středu zaslala návrh na obžalobu pražskému vrchnímu státnímu zastupitelství, které rozhodne o dalším postupu. Podle vyšetřovatelů ovlivňovali pachatelé výsledky utkání v druhé a třetí lize, hlavními postavami nechvalně proslulé kauzy jsou zmíněný Berbr, bývalý vyšehradský sportovní manažer Roman Rogoz či někteří rozhodčí.
Fotbalový skandál propukl v říjnu 2020 policejním zásahem na několika místech včetně sídla Fotbalové asociace ČR (FAČR). Její tehdejší místopředseda Berbr putoval na čtvrt roku do vazby, totéž Rogoz, rozhodčí Tomáš Grimm a někdejší hráč Michal Káník.
Hlavní linie případu se týká zápasů Vyšehradu, který měl s pomocí Berbra, Rogoze a organizované sítě podplacených rozhodčích či fotbalistů postoupit v sezoně 2018/19 ze třetí ligy do druhé. Zápasy byly údajně ovlivňovány i za účelem sázek.
Berbr je obviněn rovněž ze zpronevěry, a to 850 tisíc korun z Plzeňského krajského fotbalového svazu. Obvinění odmítá, stejně jako Rogoz.
FAČR letos v únoru potvrdila vyloučení Slavoje Vyšehrad z třetí ligy a přeřazení do pražského přeboru od příští sezony. Jako poškozená strana má asociace přístup k policejnímu spisu a její etická komise může rozhodovat bez ohledu na trestní řízení. Může vést řízení jen se členy asociace, mnozí obvinění z ní odešli, aby se výslechům vyhnuli.
