V pondělí uplynulo 80 let od chvíle, kdy fanoušci v Československu poprvé slyšeli rozhlasový přenos z fotbalového zápasu, který se hrál v zahraničí. Legendární hlasatel Josef Laufer tehdy komentoval zápas Středoevropského poháru mezi First Viennou a Slavií.
Také v 21. století zůstává v Česku rozhlas vedle televize a internetu důležitým zdrojem informací pro fotbalové fanoušky. Zatímco dnes na obrazovkách uvidí diváci jen dva z pěti zápasů českých klubů v Evropské lize, veřejnoprávní Radiožurnál nevynechá ani jeden. Televize nabízejí fotbal svým příjemcům ve skromnějších dávkách hlavně kvůli komplikovaným jednáním o vysílacích právech. V rozhlase je situace jednodušší. "Máme výhodu, že přenosy můžeme mít za poměrně levné peníze," tvrdí vedoucí sportovní redakce Radiožurnálu Petr Souček.
Slavia nechce jít pod cenu, s ČT se nedohodlaNabízíme adekvátní částku, kterou ostatní české kluby akceptují, tvrdí Česká televize. Máme svoji cenu a pod ni nepůjdeme, ozývá se ze Slavie. Obě strany trvají na svém. |
Termín vysílací práva pro rozhlasové stanice česká legislativa vůbec nezná. "Kdokoliv u nás přijde na ligu, může ji také vysílat," popisuje Souček stávající pořádky.
Pořad S mikrofonem za fotbalem patří v programu Radiožurnálu mezi nejpopulárnější. Ostatní komerční stanice se ale o podobný formát ani nepokoušejí. "Stále je levnější, když pustíte hudbu a sem tam do toho promluví moderátor, než hodinu vysílat fotbal," vysvětluje si slabou konkurenci šéf sportu na Radiožurnálu.
Přenosy ze zahraničí se ale v některých zemích prodražují, za možnost vysílat rozhlasové přenosy musí Radiožurnál klubům platit. Podle Součka se takové sumy pohybují v přijatelných relacích. "Nedohodli jsme se jen jednou, když reprezentace hrála ve Skotsku. Chtěli po nás tolik peněz, že by to znamenalo plýtvání penězi koncesionářů." UEFA nastavila pro Evropskou ligu speciální pravidla, kluby si práva mezi sebou recipročně mění a rozhlasové stanice zaplatí maximálně 1000 eur (zhruba 25 500 korun) za technickou asistenci.
Sportovní zpravodajství v rozhlasu má podle Součka budoucnost. I dnes ho vyhledává stálá a početná skupina posluchačů, ačkoliv konkrétní údaje o poslechovosti přenosů se ze čtvrtletních průzkumů vyčíst nedají. "Jsme nejsvobodnější médium. I při sledování internetového on-line přenosu musíte přerušit práci. U rádia to není nutné."
Existovaly i doby, kdy někteří posluchači dávali rozhlasu přednost před televizí. "Stahovali si zvuk u televize a pouštěli si náš komentář," připomíná Souček éru, kdy hokejové mistrovství světa přenášela televize Nova s kritizovanými komentátory Tittelbachem a Poulíčkem. V porovnání s televizí má rozhlasový přenos několik výhod. "Jsme o něco málo rychlejší. V televizi musí být komentář sesynchronizovaný s obrazem. Když padne gól, dozvíte se to z rozhlasu o pár okamžiků dřív," vyzdvihuje Souček.
Přednosti si udržuje rozhlas také před internetem, na kterém najdete záplavu textových přenosů minutu po minutě. "Stejně jako u televize jsme rychlejší, dokážeme toho víc popsat a hlavně přenést emoce."
A ještě jedna důležitá vlastnost. Nudný zápas se může při strhujícím rozhlasovém komentáři změnit v mnohem dramatičtější. "Sport v rádiu určitě není mrtvý," ujišťuje Souček.