30. dubna 2008 10:00 Lidovky.cz > Sport > Fotbal

Kdo chtěl, k fotbalu se vrátil

Ivan Horník. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ivan Horník. | foto: Lidové noviny

PRAHA Byla to událost, která měla původně potopit jen malý klub z Uherského Hradiště, ale nakonec otřásla celým českým fotbalem. Když na jaře 2004 kvůli podezření z korupce policie zatkla sportovního ředitele tehdejšího 1. FC Synot Jaroslava Hastíka a rozhodčího Stanislava Hrušku, ocitla se domácí soutěž na prahu největšího skandálu ve své historii, z jehož důsledků se vzpamatovává dodnes.

Od policejního zásahu na benzinové pumpě na Vyškovsku dnes uplynou přesně čtyři roky. Změnil se za tu dobu český fotbal tak, že je možné korupci s jistotou vyloučit? „Po zavedení bodového systému se na silnicích jezdilo opatrně také jen chvíli. Fotbalové prostředí se ale výrazně zkultivovalo, spousta lidí si uvědomila, že tudy cesta nevede,“ tvrdí místopředseda ČMFS Jaroslav Vacek.

Jaké padly tresty?
Disciplinární komise v korupční aféře potrestala devět funkcionářů, šestnáct rozhodčích, pět delegátů a pět klubů. Celkem rozdala pokuty ve výši téměř čtyř milionů korun, odečetla 45 bodů a uložila zákazy činnosti v délce 64,5 let. Další tresty vynesly civilní soudy.

Většina zdiskreditovaných osob z fotbalového světa definitivně zmizela, dveře se před nimi ostatně často zabouchly i v jejich bývalých klubech – Opava se dokonce dodnes soudí s někdejším funkcionářem Gustavem Santariusem o půl milionu jako náhradu škody. Cestu zpět si přesto někteří našli. ačkoliv oficiálně několik let ve fotbale nesmějí působit. Hastík navzdory rozhodnutí soudu až do loňského léta spolupracoval se Slováckem, nyní se živnostenským listem pomáhá diviznímu FK Šardice. „Radím a pomáhám tomu, kdo o to má zájem,“ vysvětluje Hastík.

Zastání nacházejí i další. Ivan Horník, nejznámější postava korupční aféry, o svém soukromí nemluví, ale na stadionech je údajně stejně často jako kdysi. Předloni o jeho služby stál šéf Příbrami Jaroslav Starka, ale Horníkově návratu zabránil rozsudek soudu.  Dnes Starka říká: „Kdybych mohl, Ivana bych zaměstnal, ale rozhodnutí soudu respektuji. Nespolupracuji s ním, jen spolu občas zajdeme na kafe. Ivan je můj kamarád a já se za to nestydím.“

I proto se fotbal s tíživou minulostí vyrovnal jen napůl. Prostředí se zlepšilo, ale nepročistilo se dokonale. „Došlo k posunu, ale zdaleka si nemyslím, že by všechno bylo ideální. Je třeba tomu stále věnovat pozornost,“ souhlasí bývalý generální sekretář ČMFS Petr Fousek. Důkazem, že v českém rybníce mohou dál plavat „kapříci“, je i loňský prokázaný případ korupce při druholigovém utkání Bystrc–Vítkovice. V něm však byli na rozdíl od předchozích kauz upláceni jen hráči, nikoliv rozhodčí.

Z arbitrů, kteří pískali před čtyřmi lety, dnes zůstalo na listině rozhodčích už jen několik jmen. Vrátit jim dobrou pověst se však stále nepodařilo, ačkoliv komise rozhodčích má po zdiskreditovaném Milanu Brabcovi už třetího šéfa. „Ruku do ohně za všech 62 rozhodčích nedám, ale kdybych měl u některého podezření, hned by skončil. Věřím jim,“ říká současný předseda komise rozhodčích Luděk Macela. Připouští však, že rozhodčí jsou dál pod tlakem některých funkcionářů. „Setkal jsem se s tím i já, ale jen přes média, osobně by si to nikdo netroufl. U mě by stejně nepochodil,“ tvrdí Macela.

Korupční aféra fotbalu paradoxně i pomohla. „Snaha o společenskou kontrolu je větší. Bylo to velké ponaučení,“ míní Fousek. „Na druhou stranu je nyní fotbalové prostředí plné nedůvěry, za vším se hledá spiknutí,“ dodává Vacek.

Další podrobnosti
o korupční aféře ve fotbale
si přečtěte v středa vydání deníku

České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?