1. Dočkají se boháči?
Rozhazují peníze, umí kádr napěchovat superhvězdami, ale Liga mistrů? Nic, jen spousta marných pokusů. Kluby Manchester City i Paris Saint-Germain po ušatém poháru mocně touží, ale ještě nikdy v historii se nedočkaly. Paříž byla ve finále v roce 2020, City o rok později a nakročeno měli Angličané i loni. Možná stačilo udržet v 90. minutě semifinálové odvety postup přes Real Madrid, jenže během pár vteřin v nastavení rozbila bleděmodrý sen bolestivá rána: dva inkasované góly, v prodloužení definitivní kolaps a moře slz.
Teď ovšem mohou oba lační obři tasit kartu, která jim dřív chyběla. City od léta táhne norský bomber Haaland, jehož celková čísla v Lize mistrů jsou jak z jiné planety: 23 zápasů, 28 gólů. Paříž zase konečně našla způsob, jak využít Messiho. Ze skupiny ji argentinský bůžek protáhl s bilancí pět zápasů, čtyři góly, čtyři asistence.
Fotbalisté Manchesteru CIty po vstřelené brance. Vpravo je její autor Rijád Mahriz, gratuluje mu Erling Haaland.
Tak že by se konečně někdo z boháčů dočkal? Oba potřebují odmést z cesty kousavé německé soupeře: Paříž vyzve Bayern, na City číhá Lipsko. A aby byl výčet movitých hráčů úplný, přidejme ještě Chelsea, která v zimě utratila za posily rekordní balík – a teď potřebuje zachránit mizernou sezonu.
2. Čas odplaty! Už zase
Některá finále se vám z hlavy rychle vykouří, ale tohle se zapomenout nedá. Květen 2018, Liverpool vs. Real Madrid, dvě šílené hrubky brankáře Kariuse, vítězství Realu 3:1 a taky slzy Mohameda Salaha, egyptského střelce Liverpoolu.
Pamatujete, jak mu obránce Ramos drsně vykloubil rameno? Od té doby Salah spřádá plány na pomstu, ale zatím marně. Po třech letech Liverpool nejdřív na Realu ztroskotal ve čtvrtfinále, a když loni došlo na reprízu finálového zápasu, Salah sebevědomě vyhlašoval: „Vás jsem si přál. Přišel čas odplaty!“ Výsledek? Liverpoolský happy end odložen na neurčito, další triumf pro Real.
Marcelo z Realu Madrid (vlevo) a Mohamed Salah z Liverpoolu bojují o míč ve finále Ligy mistrů.
Salah si několikrát rval kudrnaté vlasy po šancích, které mu vychytal bezchybný brankář Courtois, ale trenér Klopp se hned po utkání zajímal: „Kde se hraje finále příště? V Istanbulu? Tak to jdeme rovnou zamluvit hotel!“
Však víte – pulzující turecké velkoměsto má pro Liverpool zvláštní kouzlo. Před osmnácti lety tam ve finále proti AC Milán otočil skóre z 0:3 a po penaltách si užíval senzační vítězství. Letos se sice v lize ukrutně trápí a po sérii bídných výsledků spadl až do poloviny tabulky, ale když zvládne proti Realu osmifinálovou odplatu, proč by to nemohlo znovu klapnout?
3. Ne)šťastná třináctka?
Náhoda to asi nebude. Dvanáctkrát v řadě proklouzla Neapol do jarní části evropských pohárů, ale tím pro ni často dobrodružství skončilo. Jednou se probila do semifinále Evropské ligy, kde překvapivě vypadla s ukrajinským Dněprem, většinou se ale loučila mnohem dřív – často se rozštípala hned o první překážku.
V Lize mistrů se nikdy nedostala dál než mezi posledních šestnáct, tak co letos? Že by přinesl velký průlom pokus číslo třináct? Možná, protože tým z města pod Vesuvem si právě užívá sezonu snů. Ligu vede s takovým náskokem, že třeba José Mourinho, kouč konkurentů z AS Řím, už v polovině ročníku gratuloval: „Blahopřeju, je hotovo, jste mistři.“
Victor Osimhen (uprostřed) z Neapole slaví gól se spoluhráči. Vlevo je Chviča Kvaracchelija, vpravo Giovanni Di Lorenzo.
Luxusní bodový polštář by už tým trenéra Spallettiho neměl probendit, ale co takhle všechno ještě vyšperkovat v Lize mistrů? Umíte si představit, co by pro místní znamenalo, kdyby tým vyřadil Frankfurt a třeba se protlačil ještě dál?
Nikde jinde nejsou fanoušci s hráči tak těsně propojení. Fandit se učí dvouletí caparti, fandit nepřestávají devadesátileté babičky. Kdo ví, jestli se pořád ještě nemodlí spíš k nedostižnému idolu Maradonovi než k pánubohu. A tohle jaro může být pro Neapol jako žádné jiné.
4. Za odměnu vyhazov
Když na jejich celkové vítězství vsadíte tisícovku, na tiketu vám jako možná výhra lákavě zasvítí 150 tisíc. Jen to dokládá, že Bruggám (stejně jako Frankfurtu, na který se dá sázet v podobném kurzu) se v Lize mistrů nevěří. Už jen postup do čtvrtfinále přes Benfiku by znamenal senzaci a myslet ještě výš, to už by byla vyloženě troufalost.
Přesto příběh Brugg poutá pozornost, protože je podivně zamotaný. V létě tým přebral kouč Carl Hoefkens a sezonu rozjel famózně. V Lize mistrů válcoval slavnější soupeře, třeba v Portu vyhrál 4:0, doma přetlačil Atlético Madrid i Leverkusen, po třech zápasech měl plný počet bodů a postup téměř v kapse.
Kamal Sowah z Brugg se raduje ze svého gólu v zápase s Atlétikem Madrid.
Pak se cosi zaseklo, a když v zimě šéfové trenéra nemilosrdně vypakovali, místo něj si na lavičku sedl bývalý anglický reprezentant Scott Parker. Předchozí angažmá v Bournemouthu zakončil debaklem 0:9 v Liverpoolu a také v Belgii zatím fanoušky okouzlil jen vytříbeným módním vkusem: během sedmi zápasů vyhrál jedinkrát. Co takhle spravit si chuť v Lize mistrů? Spíš ne.
5. Dva velké návraty
„Těšte se. Až se vrátím, tak to určitě uslyšíte. Bude to randál.“ Tipnete si, kdo tak hlasitě oznamuje svůj chystaný comeback po zranění? Snadná hádanka. Zlatan Ibrahimovic, nezdolný švédský střelec, je zpět.
Od konce minulé sezony kurýroval zraněné levé koleno, ale i v jedenačtyřiceti se dokázal ze zdravotních trablů vyhrabat a končit se mu nechce. O víkendu už byl připravený na zápas s Turínem. Sice nehrál, ale jistě si umíte představit, jak moc je nažhavený na dnešní úvodní osmifinále proti Tottenhamu. Jestli ho kouč Pioli využije, to je otázka, do útoku se mu nabízí spousta jiných variant, včetně dalšího veterána Girouda.
Dortmund bude v bitvách s Chelsea určitě spoléhat na jiného rekonvalescenta: když Sébastian Haller porazil nejzákeřnějšího soupeře, nemělo by ho zastavit už nic. Nezapomínejte, že v minulé sezoně stihl v Lize mistrů jedenáct gólů; a to jeho Ajax vypadl už v osmifinále. Ani teď Haller nevypadá, že by ho rakovina varlat a drsná chemoterapie oslabily. Jakmile se uzdravil, v přáteláku proti Basileji nastřílel hattrick za osm minut.
