Když i nenáviděná konkurence zaregistruje náš prachbídný výkon, dávám se do klidu. Občas totiž ve své modrobílé duši přemítám, zda nejsem příliš zaujatý a ostrý vůči Zeherovi, Neuwirthovi, Střihavkovi a dalším. Že se moje koně letos na jaře už neproberou, s tím jsem v podstatě smířený.
O to víc apeluji na slávisty, aby se vzpamatovali. Je potřeba zabrat, vy bando sešívaná. Přestaňte machrovat s novým stadionem, který stejně není úplně dodělaný (strana od Strašnic vypadá, jako by tam Pat a Mat právě zapíchli směnu) a začněte zase hrát to svoje.
Nervozitu si vůbec nepřipouštějte. Když jsme jeli s Baníkem na náš zatím poslední titul, byl pětibodový náskok před konkurencí úplně na pohodu. Tohle se dá uhrát, hlavně žádné zmatky.
Jestli by mě ale mohla letošní liga něčím hodně pobavit, byl by to jednoznačně titul pro zatím třetí Liberec. To by pak slávisti i letenská lůza byli za kopytníky, kteří mají rádi seno.
Uznávám, takový scénář je spíše sci-fi, ale jak říká Andrea Bocelli: „Uvidíme.“
Autor (40) je zatvrzelý konzervatista a hrdý Chachar, který si paličatě stojí za svým, že Baník je king a patří do Slezska a nikdy ne na Moravu.
