Judo, box, až pak fotbal. Moldavsko čeká na senzaci, v kabině byla i prezidentka

Až 157. týmu světa „stačí“ v pondělí večer (20:45) vyhrát v Česku. Napětí stoupá.

„Děkujeme za všechny krásné zážitky a emoce, které nám dáváte,“ pravila moldavská prezidentka Maia Sanduová, která sledovala páteční utkání proti Albánii (1:1) přímo na tribuně stadionu v Kišiněvě, nad kterým se ční polorozpadlý panelák.

S šálou v národních barvách a vlajkou pak zamířila i přímo do kabiny k hráčům, informoval server unimedia.info.

„Všem jsem pogratulovala a popřála štěstí,“ uvedla na svých sociálních sítích. A předseda tamního parlamentu Igor Grosu přidal: „Věříme v fotbalový zázrak až do samého konce.“

Moldavský trpaslík prožívá nepoznané.

Nejchudší země Evropy, kde fotbalu vládne podněsterský Šeriff Tiraspol, jenž spadá do holdingu kontroverzního boháče Viktora Anatolijeviče Gušana, je nedaleko od zdánlivě nepochopitelného postupu.

V aktuálním cyklu Moldavané uhráli stejný počet bodů jako v předchozích dvou evropských kvalifikacích dohromady.

Letos v sedmi soutěžních zápasech prohráli stejně jako Češi pouze jednou, a tak mají před pondělním rozuzlením kvůli jedné remíze navíc jen o dva body méně.

Přesto sportovní rubriky několika moldavských webů fotbalem zas až tolik nedýchají. Článků je málo, pokud vůbec nějaké jsou. Přednost před fotbalem navíc dostávají v posledních dnech úspěchy mladých judistů na mistrovství Evropy v Německu do 23 let, kde má Moldavsko zlatou a bronzovou medaili, nebo třeba box. Není to zvláštní?

„Pokud bychom to opravdu dokázali, v naší zemi by nastaly velké oslavy,“ ujistil kouč Serghei Clescenco. Fotbal je prý v postsovětské zemi vklíněné mezi Rumunsko a Ukrajinu číslo jedna, byť právě bojové sporty či vzpírání mu zdatně konkurují. „Byl by to pro nás historický moment,“ zopakoval Clescenco v neděli večer před tréninkem na olomouckém Andrově stadionu.

Moldavský trenér Serghei Clescenco odpovídá na tiskové konferenci před rozhodujícím utkáním kvalifikace o Euro v Česku.

Když na něm Moldavané nastoupili naposledy, psal se rok 2003 a v evropské kvalifikaci tehdy Česku podlehli 0:5. O půl roku dřív prohráli i doma, konkrétně 0:2, a současný trenér Clescenco u toho byl jako kapitán.

V té době bylo ještě nemyslitelné, že by se právě Moldavsko mohlo Česku na fotbalovém trávníku někdy byť jen přiblížit. A přece je tady vzájemný souboj o Euro.

Aby Moldavsko senzaci dotáhlo, musí poprvé v historii vstřelit Česku aspoň gól. V březnu uhrálo cennou remízu 0:0, která by tentokrát nestačila.

I proto je důležité, že se týmu vrátil po zranění se čtrnácti góly nejlepší střelec Ion Nicolaescu, jediný moldavský reprezentant, který působí v nejvyšší soutěži na Západě, konkrétně v nizozemském Heerenveenu.

„Uděláme všechno pro to, abychom uspěli,“ slíbil trenér Clescenco. „A hlavně budeme případně slavit až po zápase,“ dodal v narážce na kauzu českých fotbalistů.

Vladimír Coufal, Jakub Brabec a Jan Kuchta museli tým opustit kvůli tomu, že si sobotní večerku protáhli v nočním klubu.

„Ale v českém týmu jsou další schopní hráči, kteří je budou moci nahradit,“ tuší v Moldavsku.

Přesto v koutku duše věří. Podobná příležitost se přece nemusí už nikdy opakovat.