Vedení českého fotbalu po několikahodinovém úterním jednání zachovalo status quo.
Kromě výhodné situace v kvalifikační skupině, v níž stačí k postupu na Euro porazit v listopadu v Olomouci outsidera z Moldavska, k tomu generalitu vedl i nedostatek času. „Museli jsme vzít v úvahu, že za deset dnů je potřeba obeslat kluby s širší nominací a 13. listopadu už se reprezentace opět schází,“ prohlásil Fousek.
Případné rázné řešení situace proto minimálně o měsíc odsouvá.
Výkonný výbor totiž trenérům i jeho asistentům zkrátil smlouvy, které nově vyprší posledního listopadu. A o další budoucnosti chce na základě oboustranné opce jednat zase v prosinci.
„Musím zdůraznit, že přes všechna utkání, která se nepovedla výsledkově či výkonnostně, zůstává jednoznačným cílem postup mistrovství Evropy. I jako asociace uděláme všechno, abychom nashromáždili potřebný počet bodů.“
Ale jaký signál takovým řešením vysíláte směrem k veřejnosti i vzhledem k tomu, jak byl trenér po posledních dvou zápasech očividně zlomený?
Ve fotbale rozhodují výsledky. Trenér Šilhavý byl v poslední době pod velkým tlakem, čehož jsme si byli my i on sám vědomi. Teď je ale důležité, abychom se všichni soustředili na závěr kvalifikace, abychom zvládli zápasy v Polsku, respektive s Moldavskem.
Má vůbec kouč Šilhavý ještě chuť do práce? Sám na to v rozhovorech nebyl schopen odpovědět.
Řečeno i napsáno už bylo mnoho. V našich funkcích musí být člověk na tlak zvyklý, musí umět se s ním vypořádat. Jsem přesvědčený, že trenér dokáže, že chuť má. A nejde o to, jestli má smlouvu, nebo ne. Je to o nasazení, připravenosti, nominaci, studiu soupeřů. Čas, který má do příštího srazu, musí beze zbytku využít.
Jak se prezentoval před výkonným výborem?
Nepochybně jsem viděl trenéra Šilhavého s větší sebedůvěrou. Každý z nás je jiný řečník, jiný motivátor, jiný prezentér. Ale já si dovedu představit, že pod mediálním tlakem a tlakem veřejnosti není jednoduché fungovat. Možná toho tolik nenaspíte, máte za sebou spoustu cestování. Není to ode mě výmluva či snad omluva. Spíš konstatování, s čím se člověk v takové funkci musí vyrovnat.
Ovlivnil vaše rozhodování nedělní výsledek Polska, který české naděje na postup výrazně zvýšil?
Remízu Polska doma s Moldavskem bych nepřeceňoval, nejen v naší skupině bylo podobných překvapení mnohem víc. Určitě jsme to nepoužívali jako argument či berličku, při rozhodování jsme byli vedeni především snahou o stabilitu. Nikdo z nás nemá křišťálovou kouli a neví, jak to 17. a 20. listopadu dopadne. Přihlíželi jsme i k míře rizika, kterou by případná změna přinesla.
Hlasovali jste?
Pokud k tomu není zvláštní důvod, v rámci výkonného výboru poměry sil nezveřejňujeme. Na druhou stranu můžu říct, že jsme rozhodnutí přijali drtivou většinou.
Sehrálo roli, že se za trenéra dost jednoznačně postavila také kabina?
Mluvil jsem s kapitánem Součkem, který mi postoj jeho i ostatních hráčů zopakoval. Rozumím mu, ale abych řekl pravdu, tak se jako výkonný výbor spíš ztotožňujeme s vyjádřením hráče Sadílka, který zmínil, že jde o záležitost vedení. Podle mého názoru by měli hráči hrát, trenéři trénovat a funkcionáři funkcionařit. A ještě bych doplnil, že jako výkonný výbor máme o fungování a mechanismech reprezentace dobrou představu.
Jaké doporučení vám dal Vladimír Šmicer coby předseda sportovní rady, poradního orgánu výkonného výboru?
Konzultovali jsme různé varianty s ním i s Erichem Brabcem, technickým ředitelem asociace. Konečné rozhodnutí však neseme vždycky my jako výkonný výbor.
A to doporučení?
Nebylo jednoznačné, spíš variantní. Obsahovalo i některé návrhy do budoucna, které však budou předmětem debat až po kvalifikaci.
Byli jste v kontaktu i s jinými trenéry? Zjišťovali jste, jestli mají vůbec ochotu vést národní tým?
Neoficiální konzultace proběhly. Ale kdybychom se měli někam posunout, musel by výkonný výbor nejdřív pověřit předsedu k jednání s adepty, a to vzhledem k rozhodnutí ani nebylo potřeba.
Bavil jste se například s trenérem Trpišovským?
Ne. Ani s panem Tvrdíkem jsem o něm směrem k nastávajícímu rozhodování nemluvil. Stejně tak jsem se nebavil ani s trenérem Trpišovským samotným nebo jeho agentem. Celou věc jsme nezávazně konzultovali jen po baráži na mistrovství světa, ale to už je nějaký pátek. Variantu krátkodobé výpomoci kteréhokoli klubového trenéra jsme zavrhli jako nesystémovou.
Jaké další varianty jste zavrhli?
Variantu zahraničího trenéra, ať už kvůli časovému hledisku nebo jiným překážkám. Diskutovali jsme také například možnost sáhnout do vlastních zdrojů, protože v rámci FAČR máme trenéry jiných kategorií, ať už jde o pány Suchopárka, Žiláka, Holoubka a další. A posuzovali jsme také možnost angažování jiných trenérů – těch, kteří jsou momentálně volní, aniž bych chtěl zacházet do detailů.
Jak důležitá pro vás byla finanční otázka? Kdybyste se s Šilhavým a spol. rozloučili, museli byste vyplácet milionové odstupné.
Obecně lze říct, že jsme posuzovali všechno, co máme v rukách: jaká je situace ve skupině, jakým způsobem se hraje baráž a samozřejmě jsme vzali v úvahu i podobu smluv. Ale dominantní roli to nehrálo.
A pokud Češi postoupí na Euro, přikláníte se k tomu, že Šilhavý zůstane?
To je předčasná otázka, protože jsme teď všichni napnuli síly k tomu, abychom kvalifikaci zvládli. A zbytek budeme řešit počátkem prosince.
Bude trenérský tým pod větším dohledem?
Aniž bychom chtěli do kompetencí realizačního týmu zasahovat, tak určitě ano. Budu chtít, abychom vzájemně intenzivněji komunikovali. Jde nám teď skutečně o hodně.
Mimochodem, narazili jste i na personálie a možný návrat Antonína Baráka?
Ano. Trenér nás informoval, že je s hráčem v kontaktu a že se chystá schůzka. Ale to je mezi nimi, takže k tomu momentálně nemohu víc říct.
