Dechberoucí podzim. Sezonu začali Plzeňští 18. července remízou 2:2 s Olomoucí, pak následovala senzační tříměsíční jízda a jedenáct vítězství za sebou. Fanoušky, novináře i odborníky uchvátil moderní ofenzivní styl. I když měli Západočeši v čele jasný náskok, převážila v jejich hře opatrnost jen výjimečně.
Faktor Horváth. Ve svých šestatřiceti letech Pavel Horváth neběhá za míčem tak rychle jako gepard za prchající gazelou. Ani nemusí. Tvořivému záložníkovi stačí pár kroků, aby správně trefil míč a milimetrovým centrem či přihrávkou poslal spoluhráče do šance. Plzeňský kapitán měl ovšem velký přínos i pro atmosféru v kabině. V těžkých chvílích ji humorem uvolní, jindy zase v pravý čas vyhecuje.
Plzeňská cesta za titulem1. kolo: Mistrovská sezona začala nenápadně. Domácí remízou s Olomoucí 2:2. 6. kolo: Vítězství na Spartě 1:0. Plzeň už bylo nutné brát vážně, její náskok na obhájce titulu narostl na sedm bodů. 7. kolo: Nejvyšší výhra v sezoně. Nováčka z Ústí lídr ligy doma rozstřílel 7:0. Poprvé v sezoně také nezbylo na jeho stadionu ani jedno volné místo. 13. kolo: Po jedenácti vítězstvích přišla první porážka. Postarala se o ni Mladá Boleslav, která doma Plzeň přestřílela 4:3. 17. kolo: Závěr podzimu a další porážka. V Edenu Plzeň podlehla Bohemians 1905 0:1 a jedinkrát v sezoně nevstřelila ani gól, i když o jednu regulérní trefu ji připravil nepřesný verdikt rozhodčích. 20. kolo: Klíčový bod sezony. Před vzájemným zápasem zaostávala Sparta už jen o dva body - blíž se však nedostala. Výhra Viktorie 1:0 stanovila odstup, který už obhájce doháněl marně. 26. kolo: Po domácí ztrátě se Slavií (2:2) přišli kandidáti na titul o body i v Brně (1:1). Další zaváhání si však Plzeň už nedovolila. 29. kolo: Žádné drama se nekonalo, Plzeň potvrdila titul při první možné příležitosti. Proti Baníku Ostrava přidala 21. vítězství v sezoně. |
Kouč Pavel Vrba. Plzeň převzal v říjnu 2008 se smělou vizí. Chtěl tým vytáhnout do špičky a dostat ho do evropských pohárů. Koncepční prací, chytrým posilováním kádru a tvrdohlavým lpěním na útočném herním pojetí cíle dosáhl už za dva roky. Zásluha trenéra je nezpochybnitelná.
Tápání Sparty. Obhájce titulu sice nečekaně zářil a vydělal v Evropské lize, ale v české konkurenci se nevyhnul zbytečným klopýtnutím. Prohrál zápasy s Hradcem Králové, Českými Budějovicemi či Teplicemi. Přitom se říká, že právě utkání proti slabším soupeřům často rozhodují o úspěchu či neúspěchu.
Nedobytné Štruncovy sady. Ligová nedobytnost slávistického Edenu trvala dvacet zápasů, ale ve Štruncových sadech už drží sérii o osm utkání delší. Fotbalisté Plzně doma jako jediní v sezoně ani jednou neprohráli a výjimečná bilance se odrazila i na zájmu diváků. Stařičký stadion začal praskat ve švech, po kompletní rekonstrukci se diváci vrátí do komfortnějšího prostředí.
Nálada v kabině. Zatímco mezi sparťany bylo několikrát v sezoně dusno, nálada v plzeňské kabině zůstala veselejší. Na tiskové konference nemusí přijít zrovna vtipálek Horváth, aby všechny ujistil, že v týmu vládne pohoda.
Spousta gólů. Spartu trefami zásobili afričtí kanonýři – na podzim Bony Wilfried, na jaře zase Leonard Kweuke. Západočeši ale nespoléhali jen na útočníky, o góly se starala celá řada hráčů. Hned pět jich v sezoně překonalo pětigólovou hranici.
Tlak nechali Letenským. Sparta byla od začátku v pozici favorita. Pražský klub obhajoval mistrovský titul a nic jiného pro něj nepřicházelo v úvahu. Plzeňští si celou dobu užívali boj o první místo, který od nich nikdo nečekal. Když se ale historický úspěch blížil, ani jim se nervozita nevyhnula. Jak si poradí s postavením mistra v příští sezoně?
Anketa
Je titul pro mistra fotbalové ligy ve správných (plzeňských) rukou?