Advokáti, státní zástupce i soudci měli na Bejdáka připravené desítky otázek, jak sami řekli. Muž k soudu do Plzně přijel, ale na žádnou z nich nakonec neodpověděl.
„Všechno jsem řekl policii v přípravném řízení. V tuto chvíli vypovídat nechci, abych sám sebe neohrozil trestním stíháním,“ prohlásil svědek.
Soudce tak četl z policejních protokolů, co svědek řekl při výsleších. Poprvé mluvil 16. října 2020 večer krátce po velkém policejním zatýkání. Po něm soudce poslal do vazby čtyři hlavní obviněné včetně Romana Berbra. Podruhé se muž policistům rozpovídal o dva měsíce později.
Do pražského klubu Bejdák nastoupil podle svých slov na jaře 2019. V té době hrál Vyšehrad o postup do druhé ligy, kterou také vybojoval.
David Bejdák (vpravo), někdejší masér Slavoje Vyšehrad, přichází k plzeňskému soudu, který projednává rozsáhlou korupční aféru ve fotbale. Vlevo od něj usedá na své místo Roman Berbr, bývalý místopředseda fotbalové asociace, kolem kterého se celá kauza točí.
„Začátkem července přišel na trénink Rogoz, abych odvezl obálku taťkovi a hned přijel zase zpátky na trénink. Když jsem ji Berbrovi předával, ptal se, jestli je od synáčka. Podíval se do ní, dal ji do šuplíku. Ještě před odjezdem mu Rogoz volal, že s ní posílá mě. Když jsem se vrátil zpátky, Rogoz se mě zeptal, jestli nebyl tatínek nervózní. Údajně měl zaplatit za postup půl milionu, a tohle byla první splátka,“ prohlásil Bejdák na policii.
Svědek popisoval i to, jak si Rogoz půjčoval peníze a ty pak podle jeho mínění vozil rozhodčím. „Jediný, kdo mohl zápasy ovlivnit, byl Rogoz. On nikoho jiného k rozhodčím nepustil,“ řekl svědek. Byl i u toho, jak věřitelé chtěli své peníze zpátky, protože zápasy nedopadly tak, jak měli dotyční zřejmě vsazeno, a Rogoz podle něj neměl z čeho vracet.
Berbr: Proti nesmyslům se nedá bránit
Roman Berbr, který od loňského jara chodí do budovy plzeňského soudu pravidelně a poté se k výpovědím dalších obžalovaných či svědků vyjadřuje, v úterý odmítl, že by mu Bejdák cokoli předal. „Nepamatuji se na něj, neviděl jsem ho, neznám ho. Výpověď považuji za nesmyslnou. Proti nesmyslům se nedá bránit,“ řekl Berbr.
Mezi Berbrovým advokátem Michalem Sýkorou a státním zástupcem Janem Schollem se pak v soudní síni strhla slovní přestřelka kvůli nově doplněným odposlechům. „Část odposlechů byla zatajena a obžaloba je předkládá až v této části,“ prohlásil advokát.
Státní zástupce nařčení odmítl. Vysvětlil, že policisté do spisu smějí zařadit jen hovory, které jsou k vyšetřované věci. „Nesmějí zařadit všechny, které jsou zaznamenané, musejí brát v potaz ochranu osobních údajů. Možná, kdyby byly zařazené všechny hovory, že bychom se divili, co v nich je. Ale já to nevím, nemám přístup ke všem hovorům,“ argumentoval.
Obžaloba mimo jiné požaduje doplnění spisu o dokumenty ze dvou firem, ve kterých Berbr působil. Státní zástupce Jan Scholle vysvětlil, že právě ty by měly objasnit, zda byly firmy propojené s fotbalovým světem. Jednoduše řečeno, zda tam byl profit z fotbalu v době, kdy byl obžalovaný Berbr jedním z nejvyšších mužů v českém fotbalu.
Roman Berbr vzápětí předstoupil před soudce s emotivním vyjádřením. „Za prvé. Připadá mi to jako ve filmu Marečku, podejte mi pero. Učitel přišel a chtěl Hliníka. Vždycky se někdo ozval, že Hliník se odstěhoval do Humpolce. My tady deset měsíců vysvětlujeme, deset měsíců tady všichni potvrzují, že je rozdíl mezi ligovými rozhodčími a rozhodčími z českých a moravských soutěží. My jsme nikdy netvrdili, že máme vliv na ligové rozhodčí,“ řekl Berbr k tomu, že měl ovlivňovat postupy rozhodčích.
Druhou věc, kterou nově komentoval, byly odposlechy ve spisu. Začal zeširoka. „Můj otec se narodil v roce 1905, skončil v koncentráku. Když jsem byl malej kluk, vysvětloval mi, jak to bylo s Horákovou, se Slánským. Mně to připadá, že je to úplně stejný. Za komunistů, když jste byl obviněn, byl jste vždycky viněn. Vždycky. Tam neexistovalo, že se z toho obviněný nějak dostal. Vždycky musel něco říct, aby ... Já jsem teď tady za to, že jsem něco neřekl. Vždyť je to úplný blázinec. Nejdřív mě honí za to, že jsem něco řekl, potom mě z odposlechů honí za to, že jsem něco neřekl. Dejte mi patnáct let natvrdo a bude to justiční světový rekord. Dyť to není možný,“ prohlásil Berbr .
Soud bude pokračovat koncem března. Soudce předpokládá, že v květnu nebo v červnu by mohlo dojít v této kauze k vyhlášení rozsudku.
Státní zástupce obžaloval 21 fyzických osob a fotbalový klub Slavoj Vyšehrad jako právnickou osobu. Nejznámějším z nich je právě Berbr, který byl podle obžaloby hlavou zločinecké skupiny. Obžalovaní jsou i bývalí fotbalisté, rozhodčí nebo činovníci klubů. Čtyři z nich se ke všemu přiznali a dohodli se se státním zástupcem na podmíněných a peněžitých trestech a zákazech působení ve fotbale. Tyto dohody soudci schválili a jsou pravomocné.
Zbylí obžalovaní obvinění odmítli.
Jak celá kauza začala
Případ začal zatčením Berbra a dalších dvaceti rozhodčích, delegátů a funkcionářů v říjnu 2020.
Berbr do té doby vykonával funkci místopředsedy asociace, ale fotbalu v Česku fakticky vládl. Vedle obvinění z ovlivnění zápasů čelí také skutku, že podvodným jednáním společně s dalšími obviněnými připravil Plzeňský krajský fotbalový svaz, jehož byl šéfem, o více než 2,32 milionu korun.
Berbr několik měsíců pobýval ve vazbě, stejně jako Roman Rogoz, někdejší sportovní ředitel Vyšehradu. Do vazby soud poslal také rozhodčího Tomáše Grímma a bývalého prvoligového hráče Michala Káníka.
Podle obžaloby se korupce týkala v květnu a červnu 2019 pěti zápasů Vyšehradu v třetí lize a poté v srpnu utkání v druhé nejvyšší soutěži. Státní zástupce viní obžalované z ovlivňování výběru hlavních sudí pro zápasy, z uplácení a přijímání úplatků v řádech desítek tisíc až po více než stotisícové částky za ovlivnění průběhu zápasu.
Grímm později získal status spolupracujícího obviněného. Od soudu vyvázl s půlroční podmínkou a pokutou 198 tisíc korun.
Trest zná také delegát Miroslav Skála z Plzeňska. Dohodl se na osmiměsíční podmínce s dvouletou zkušební dobou, peněžitém trestu 48 tisíc korun a čtyřletém zákazu výkonu funkce delegáta.
Dalším odsouzeným je Petr Tarkovský, který však s fotbalem nemá nic společného. Soud za legalizaci výnosů z trestné činnosti z nedbalosti uložil osmiměsíční trest se zkušební lhůtou 18 měsíců a pokutu 55 tisíc korun.
Někdejší sudí Marek Janoch dostal podmíněný trest na osmnáct měsíců, pokutu 350 tisíc korun a čtyřletý zákaz činnosti. Přiznal se k přijetí úplatků za potenciální ovlivnění zápasů v třetí lize.
