Dohody o vině a trestu jsou nezákonné kvůli chybám, tvrdí Berbrova obhajoba

Hlavní obžalovaný Roman Berbr, jemuž hrozí až dvanáctileté vězení, vytrvale odmítá, že by udělal cokoli nezákonného, jako jediný z obžalovaných dorazil k soudu i tentokrát.

Lukáš Bohuslav, který je jedním z jeho obhájců, nyní u soudu zpochybnil dosavadní dohody o vině a trestu, které v září uzavřela se státním zástupcem čtveřice obžalovaných včetně spolupracujícího obviněného bývalého sudího Tomáše Grímma.

Všichni čtyři se přiznali, dohodli se na podmínkách a peněžitých trestech, mají i zákazy působení ve fotbale. Kromě Grímma dohody uzavřeli ještě další rozhodčí Marek Janoch, delegáti Miroslav Skála a Petr Tarkovský.

Podle advokáta Bohuslava jsou ale dohody tak, jak jsou uzavřené, nezákonné. Jeho názor je takový, že obžalovaní uzavřeli se státním zástupcem dohody v konkrétním znění, ale soudci text v rozsudcích mírně upravili.

„Jako obhájce řeknu, že došlo k chybám. Ale soudu to nezávidím, také to nemá jednoduché. Státní zástupce udělal chyby, soud se je snažil napravit. Změnou formulací do toho ale soud zasáhl. To by měl v budoucnu posoudit nejvyšší soud, jestli něco takového je, nebo není přípustné. Podle trestního řádu je to nepřípustné, ale v budoucnu může třeba nejvyšší soud říct, že v rámci hladkého průběhu soudního řízení si to mohou soudci dovolit,“ snažil se jednoduše vysvětlit svůj pohled advokát Bohuslav.

Právě na Grímmově případu advokát ilustroval, co podle něj není v souladu s právem. Mimo jiné se mu nelíbí, že soudci částečně přeformulovali text dohody, kterou Grímm uzavřel se státním zástupcem.

„Soud vydal nezákonný výrok o vině a trestu. Nezákonným způsobem zasahoval do popisu skutku. Soud je tady ale pouze od toho, aby dohodu schválil, nebo neschválil. On je rozhodčí, garant. Soud je pojistka, ale nesmí do té dohody o vině a trestu věcně zasahovat,“ argumentoval jeden z Berbrových advokátů.

Další porušení zákona podle advokáta je v tom, že se soudci Grímma přímo nezeptali, jestli rozumí sjednané dohodě se státním zástupcem o vině a trestu, a také jestli ji sjednal se státním zástupcem dobrovolně a bez nátlaku. „To je jedna z klíčových věcí, kterou vyžaduje i judikatura evropského soudu pro lidská práva, a to tam absentovalo,“ shrnul Bohuslav.

Podobné problémy obhajoba vidí i u zbývajících tří dohod o vině a trestu.

V případě Grímma se věc může vyjasnit velice rychle, protože ten je předvolaný k soudu na tento týden. Tentokrát už jako svědek. Zatímco jako obžalovaný mohl odmítnout vypovídat nebo na svoji obhajobu používat vše kromě křivého obvinění další osoby, jako svědek bude muset mluvit jen pravdu. I pro případné odmítnutí výpovědi jsou striktně dané mantinely, kdy může říct, že vypovídat nebude. Jedním z důvodů je, že by svou výpovědí mohl způsobit trestní stíhání sobě nebo někomu z nejbližších.

Soudci na nejbližší dny naplánovali výpovědi posledních svědků, jeden z klíčových by měl přijít na řadu až v příštím roce, pokud mu to zdravotní stav dovolí. V následujících dnech se soudci začnou probírat odposlechy telefonních hovorů i záznamy ze schůzek tehdy ještě podezřelých, které policisté při shromažďování důkazů s povolením soudce monitorovali.

Pozadí kauzy, udělené tresty

Podle obžaloby stál Berbr v čele organizované skupiny, která se v letech 2019 a 2020 podílela na zmanipulování deseti zápasů třetí a druhé ligy.

Berbr dle spisu využíval svého dominantního postavení ve FAČR a ovlivňoval nasazování rozhodčích na utkání Slavoje Vyšehrad podle požadavků tehdejšího sportovního ředitele klubu Romana Rogoze. Vybraní sudí a delegáti, ale i jeden hráč a funkcionář konkurenčních klubů pak za úplatek pomáhali Vyšehradu k výhře, tvrdí obžaloba.

Případ začal zatčením Berbra a dalších dvaceti rozhodčích, delegátů a funkcionářů v říjnu 2020.

Berbr do té doby vykonával funkci místopředsedy asociace, ale fotbalu v Česku fakticky vládl. Vedle ovlivnění zápasů čelí také obvinění, že podvodným jednáním společně s dalšími obviněnými připravil Plzeňský krajský fotbalový svaz, jehož byl šéfem, o víc než 2,32 milionu korun.

Berbr několik měsíců pobýval ve vazbě, stejně jako Roman Rogoz, někdejší sportovní ředitel Vyšehradu. Do vazby soud poslal také zmíněného Grímma a bývalého prvoligového hráče Michala Káníka.

Podle obžaloby se korupce týkala v květnu a červnu 2019 pěti zápasů Vyšehradu v třetí lize a poté v srpnu utkání v druhé nejvyšší soutěži. Státní zástupce viní obžalované z ovlivňování výběru hlavních sudí pro zápasy, z uplácení a přijímání úplatků v řádech desítek tisíc až po více než stotisícové částky za ovlivnění průběhu zápasu.

Grímm získal status spolupracujícího obviněného a od soudu vyvázl s půlroční podmínkou a pokutou 198 tisíc korun.

Trest zná také delegát Miroslav Skála z Plzeňska. Dohodl se na osmiměsíční podmínce s dvouletou zkušební dobou, peněžitém trestu 48 tisíc korun a čtyřletém zákazu výkonu funkce delegáta.

Dalším odsouzeným je Petr Tarkovský, který však s fotbalem nemá nic společného. Soud za legalizaci výnosů z trestné činnosti z nedbalosti uložil osmiměsíční trest se zkušební lhůtou 18 měsíců a pokutu 55 tisíc korun.

Někdejší sudí Marek Janoch dostal podmíněný trest na osmnáct měsíců, pokutu 350 tisíc korun a čtyřletý zákaz činnosti. Přiznal se k přijetí úplatků za potenciální ovlivnění zápasů v třetí lize.