Jedenáct žlutých karet, červené karty pro oba kapitány. Čtyřiadvacet faulů Slavie, patnáct Sparty. Oba góly z penalt, sparťané vyrovnali v nastavení.
„Je to bod z venku, z derby, na hřišti těžkého soupeře. S ohledem na to, že jsme až do samotného závěru prohrávali, remízu bereme, i když jsme před zápasem chtěli víc. Chtěli jsme vyhrát, hrát fotbal, ale byly tam jen fauly a strkanice. Nedostali jsme se na vlnu, kterou jsme potřebovali,“ řekl Priske.
Do českého fotbalu jste přinesl určitou kulturu, která tady nebyla. Jak vám je po takovém průběhu?
Myslím si, že nejprve je důležité vědět, že jsem sem přišel, abych odvedl dobrou práci pro Spartu. Nechci to formulovat tak, že jsem přišel proto, co vy říkáte. Mám svou filozofii, jak tým vést. Tohle derby ve spoustě ohledech hezké nebylo. Bude mě třeba zajímat, kolik čistého času se hrálo. Bylo víc faulů než přihrávek.
Neměl jste v průběhu utkání chuť se sbalit a z českého fotbalu odejít, když jste viděl, co se v Edenu na hřišti dělo?
Ne, to vůbec ne. Takové myšlenky jsem neměl. Derby miluju, nejen v Česku. Někdy se stává, že se to zvrhne. Pak jsme my všichni oběti toho, co se děje. Já jsem součástí Sparty rád.
Proč se to zvrhlo? Budete hráčům něco vyčítat?
Odpověď je velmi složitá. Hráči jsou na hřišti od toho, aby bojovali jeden za druhého. Před rokem jsme tady prohráli nula čtyři. Pokud v určitých zápasech nebudete stát při sobě, neuspějete. Na hráče jsem hrdý, není jednoduché zvládnout takový zápas. Těžko se dalo vyčíst, jakým směrem se utkání vlastně vede, jaká je hranice, jak se rozhoduje. Možná až po zhlédnutí záznamu zjistíme, že jsme měli mít v některých momentech emoce víc pod kontrolou. Já jsem rád, že se hráči nezalekli a stáli při sobě.
Co řeknete Krejčímu, který se nechal vyloučit po konfliktu s protihráčem Bořilem?
Viděl jsem to na videu a doufám, že se na to někdo podívá a zváží, jaké bude rozhodnutí. Krejčí se jen bránil útoku hráče Slavie. Samozřejmě se můžu i plést.
Těší vás aspoň, jaký posun jste po minulém nepovedeném derby udělali?
Jednoznačně je vidět, jak jsme směřování týmu otočili. Jak jsme si s tím poradili. Hráli jsme venku, ve složité atmosféře.
O remízu se postaral v nastavení z penalty Haraslín, kterého jste do hry poslal až po hodině hry. Proč nehrál od začátku?
Nebylo to lehké rozhodnutí, ale chtěl jsem mít i sílu na lavici. Věděl jsem, že když do hry přijde jako náhradník, tak to může být jeden z rozhodujících momentů utkání.
