Jindřich Trpišovský
Jméno, které se v souvislosti s reprezentací objevuje často. A je to logické.
Nejlepší český trenér současnosti má tři tituly se Slavií, kterou vede od roku 2018. Je strůjcem červenobílých úspěchů v evropských pohárech, zároveň se však z Edenu do jiného angažmá nežene.
„Ve Slavii mám rozdělanou práci,“ opakuje rád a často.
O reprezentaci navíc mluvil před pár týdny v pořadu Forum Bez frází: „Snažím se žít v přítomnosti. Měl jsem možnosti vést zahraniční reprezentační týmy, ale neoslovilo mě to. Nic jiného než Slavii v hlavě nemám a tak se k tomu stavím. Věkem nebo životní situací to však přijít může.“
Je otázka, jestli by byl Trpišovský – klidně jen dočasně po dobu kvalifikace a v případné baráži – ochotný vést reprezentaci a klub zároveň. A jestli by takový návrh prošel u Jaroslava Tvrdíka, slávistického bosse.
Ivan Hašek
Před měsícem oslavil šedesátiny a reprezentaci už jednou trénoval, v roce 2009 ji přechodně převzal coby předseda svazu, avšak kvalifikaci o mistrovství světa 2010 nezachránil a tým následně předal Michalu Bílkovi.
Na šéfování českého fotbalu rezignoval v červnu 2011 po necelých dvou letech a od té doby se pohyboval výhradně v arabském světě. Naposledy koučoval národní tým Libanonu, ve dvanácti zápasech jen dvakrát vyhrál, přidal dvě remízy. Přesto mu tamní asociace nabízela prodloužení spolupráce, Hašek nicméně loni v květnu koketoval s návratem do Česka.
Tehdy tuzemský výkonný výbor jednal o nové smlouvě pro Šilhavého, jeho pozice ale po neúspěšné baráži o MS se Švédskem nebyla zdaleka pevná. Mezi potenciálními nástupci se objevil právě Hašek a měl o prestižní roli zájem.
Volný je i nyní.
Martin Svědík
Na seznamu možných kandidátů stojí spíš v pozadí. Dlouhodobou prací na Slovácku si však Martin Svědík dávno vybudoval respekt i zájem veřejnosti.
Pod kšiltovkou má často schovaný přísný výraz. Na hráče je pedant. Trenérsky pragmatik.
Víckrát se o něm mluvilo v souvislosti se Spartou či Plzní, devětačtyřicetiletý trenér už ale pátým rokem zůstává na Slovácku, které dovedl i se stárnoucím kádrem k vítězství v poháru a do skupiny Evropské ligy.
Na Strahově dřív působil jako trenér výběru do 20 let a tři roky byl také asistentem Vítězslava Lavičky u jedenadvacítky. Ve stejném realizačním týmu se tehdy potkal například s Václavem Jílkem, současným koučem Sigmy Olomouc. Že by další možný kandidát?
Vítězslav Lavička
Než v létě nastoupil na Spartu jako šéf strahovské akademie, byl rok bez práce. Návrat na trenérskou lavičku je nyní spíš nepravděpodobný.
Přitom úspěšný a oblíbený kouč má v životopise i tituly s Libercem a Spartou, poznal exotické angažmá v Austrálii a tři roky vedl českou jedenadvacítku. S týmem okolo Schicka, Součka, Černého či Baráka hrál v roce 2017 na malém Euru v Polsku, kde neprošel ze skupiny.
Skončil až po krachu v další kvalifikaci a od té doby už ho velká angažmá míjela.
Dva roky strávil v polské Vratislavi a v roce 2022 ještě krátce působil u reprezentace Kuvajtu. Kandidátem na post trenéra českého národního týmu byl i dřív, nikdy se však nedostal do nejužšího výběru.
David Holoubek
Varianta z asociace. Třiačtyřicetiletý trenér, který je na Strahově pod smlouvou, aktuálně vede reprezentaci do 19 let.
Áčko převzal na jeden zápas v září 2020, kdy původní tým včetně trenérů skončil po utkání Ligy národů v karanténě kvůli koronaviru. Tehdy sestavil nový kádr, který proti Skotsku navzdory porážce 1:2 zaujal v Olomouci odvážným výkonem.
Reprezentaci by mohl znovu převzít spíš dočasně než dlouhodobě. Logicky se nabízí i Jan Suchopárek, který vede českou jedenadvacítku. Ten ale už v minulosti naznačil, že ho trénování dospělých neláká.
„Také kluci v mém týmu jsou už podle věku dospělí. Hrají velký fotbal, musejí mít dospělé návyky, ale osobnostně jsou ještě někde mezi. Nejsou úplně vyzrálí, řeší školu, holky, nestabilitu. Pokud jsou ochotní naslouchat, můžu jim snadněji a docela nenásilně dávat podněty,“ vykládal před dvěma lety v obsáhlém rozhovoru.
Michal Bílek
Do téže řeky dvakrát nevstoupíš? U reprezentace jako hlavní kouč působil od října 2009 po Haškovi a přestože ji na Euru 2012 dovedl do čtvrtfinále, celou dobu bojoval s nevraživostí veřejnosti.
Do českého fotbalu se vrátil o čtyři roky později přes Jihlavu a následně ve Zlíně, kde si v očích fanoušků polepšil a vysloužil si lukrativní laso z Kazachstánu. V Plzni pak naplno zářil, dovedl ji k titulu a do Ligy mistrů, ale už před koncem druhé, méně úspěšné sezony na její lavičce se domluvil na konci spolupráce.
Právě štace v Plzni paradoxně hovoří proti případnému angažování zkušeného trenéra. Proč? Reprezentace bude pravděpodobně vyžadovat krizového manažera, který ji okamžitě pozvedne. A to není Bílkova nejsilnější stránka: ve Viktorii měl vlažný start, nepostoupil s ní do Konferenční ligy, k výborným výsledkům se rozjížděl pomaleji.
Momentálně je bez angažmá a nevadí mu život bez fotbalu. Hraje tenis, užívá si vnoučata. Přiměla by jej nabídka ze svazu k návratu?
Zahraniční varianta
Cesta, kterou český reprezentační fotbal stále ještě neprobádal. Na rozdíl třeba od hokeje, který ji zkoušel s Karim Jalonenem z Finska, nebo basketbalu, kde deset veskrze úspěšných let strávil Izraelec Ronen Ginzburg.
Přitom cizince nezřídka zahlédnete na lavičkách českých soupeřů či blízkých sousedů. Albánii ostatně vede brazilský elegán Sylvinho a pomáhá mu bývalý argentinský bek Pablo Zabaleta. Slováci mají Francesca Calzonu, kouče z Itálie. U Poláků působil třeba Leo Beenhakker (2006 až 09) či Paulo Sousa, ale naposledy se spálili s Fernandem Santosem: trenér portugalských mistrů Evropy 2016 bral v přepočtu čtyři miliony měsíčně a vydržel jen devět měsíců.
Roli pochopitelně hraje i finanční stránka a také kvůli tomu je varianta se sáhnutím do zahraničí velmi nepravděpodobná. Přesto se v posledních letech skloňovala snad pokaždé, když se národní tým ocitl na křižovatce.
Před patnácti roky se v souvislosti s hledáním nástupce Karla Brücknera objevilo dokonce jméno slavného kouče Gérarda Houlliera, který se podle tehdejšího svazového bosse Pavla Mokrého ucházel o místo mailem.
„Nikoho jsem neoslovil a nikdo neoslovil mě. Je to skandální,“ obořil se veřejně Houllier a Mokrý posléze trapas omlouval tím, že se jednalo o podvrh.
Možná i proto posléze nedošlo ani na pokus.
Kdo by měl převzít fotbalovou reprezentaci po Jaroslavu Šilhavém?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00pátek 20. října 2023. Anketa je uzavřena.
