K situaci došlo v 17. minutě, kdy Jansen střelou z voleje o zem trefil břevno, od něj se míč odrazil k brankové čáře a následně zůstal ve hře, než ho dobíhající útočník napálil do boční sítě. To však už asistent rozhodčího Christoph Bornhorst mával praporkem a dával pokyn k uznání branky, což se také i přes protesty hráčů Mohuče stalo.
Mohuč však kontroverzní gól spíše namotivoval a čtyřmi zásahy skóre otočila na konečných 4:2. "Potěšilo mě, že se hráči dokázali přenést přes chybné rozhodnutí a zápas zvrátili," řekl po utkání trenér Thomas Tuchel. Německá média ihned gól přirovnala ke slavné chybně uznané brance z finále mistrovství světa 1966, v němž Angličané porazili Němce 4:2 i zásluhou gólu Geoffa Hursta, při kterém míč rovněž nepřešel brankovou čáru.
GÓL-NEGÓL JANSENA
K opačné situaci došlo v utkání obou soupeřů v osmifinále loňského mistrovství světa, kdy Angličan Frank Lampard odrazem od břevna dostal míč evidentně za brankovou čáru, ovšem sudí gól chybně neuznal. Od té doby se hlasitě volá po zavedení technologie, která by podobné sporné situace uměla rozhodnout.
Pravidlová komise IFAB v minulých týdnech hodnotila nejrůznější technická zařízení, která by měla umět posoudit do jedné vteřiny, jestli míč překročil brankovou čáru, či nikoli. Na svém sobotním zasedání však rozhodla o prodloužení doby testování o další rok, než se bude debatovat nad jejich zavedením do fotbalu. Po sporném Jansenově gólu se k zavedení techniky přimluvil i šéf německých rozhodčích Herbert Fandel.
GÓL HURSTA VE FINÁLE MS 1966
"V zájmu fotbalu by měl být vyjmut lidský faktor z posuzování, zda byl míč za brankovou čárou, nebo ne. Lidé nejsou stroje a při té rychlosti není v našich možnostech jistě říci, zda to byl gól, nebo ne. Poté jsou pranýřováni. Proto jsem s kolegy už delší dobu pro to, aby byl v míčích čip, který by nám pomohl podobné situace posoudit," řekl Fandel agentuře SID.
