Vyšel speciál LN 101 pohnutých osudů |
Měl obrovský talent. "Ale až příliš se mazlil s míčem. Škoda že nebyl průbojnější. Potrpěl si na eleganci ve hře, ale i v oblékání. Vybavuju si i úsměvný detail, jenž s tím souvisel – na banketech vzorově stoloval. Slušný a stydlivý kluk chodil do kavárny Vltava, kde pozoroval cvrkot. Se životosprávou ale neměl nikdy potíže," vzpomíná Ivo Urban, spoluhráč a sportovní novinář. Jiří Sůra se narodil roku 1939 v Brně a měl o tři roky staršího bratra Karla. "Byl z chudé rodiny, otec s nimi nežil, kluky vychovávala babička, protože matka se měla v zaměstnání co ohánět. Karel chytal v hokeji. Jirka, s nímž jsem odmalička kamarádil, hrál výborně hokej i fotbal," vzpomíná Jiří Hložánek, kamarád, jenž bydlel ve stejné ulici.
V kuloárech se šeptalo: že kvůli jizvám po akné ve tváři i po těle trpí již dlouho komplexem méněcennosti a že to je příčina jeho uzavřenosti i studu. Jak se později ukázalo, ač to zní neuvěřitelně, byla to příčina i jeho smrti. Zemřel totiž na zápal plic, neboť se podle svědectví přátel styděl jít k lékaři. Stalo se, že když na chatě v Posázaví nastydl, vzal si v práci pár dní volno s tím, že to takzvaně vyleží. Byl to však osudový omyl. Dostal vysoké horečky, a třebaže ho sanitka ve zbědovaném stavu odvezla do nemocnice, bylo pozdě. Medicína mu již nedokázala pomoci...