Zatím poslední zápas za národní tým odchytal 25. května v loňském semifinále mistrovství světa. Češi v něm padli s Kanadou 1:5. Pár měsíců nato se Bartošákovi rozsypal svět. Řešil osobní problémy a pomalu se vracel k velkému hokeji. Pokorně mluvil o dlouhé cestě k další pozvánce na reprezentační sraz a ta teď přišla od nového kouče Filipa Pešána.
„Jsem rád. Buďme k sobě zcela upřímní, tak brzo jsem ji nečekal a vím, že koronavirová pandemie tomu dost napomohla. Situace ohledně ostatních hráčů a gólmanů není ideální. Je možné, že kdyby se hrály všechny ligy a uvolnili se ostatní hráči, dívali bychom se na jinou soupisku,” říká skromně.
  |
„Budu na sebe hrdý, až v nároďáku uděláme nějaký velký úspěch. Pak si konečně můžu říct, že jsem zpátky,” dodal brankář finských Lahti Pelicans.
Trenér Pešán otevřeně přiznal, že s některými kluby se o nominaci hráčů zatím ani nebavil. Je to i váš případ?
Já a Ruda Červený, který bydlí v Lahti dvě patra nade mnou, jsme dostali zprávu, že jsme v širší nominaci. Byl jsem moc překvapený, že jsem byl pozvaný do národního týmu tak brzy po všem, co se vloni odehrálo. Vůbec jsem to nečekal, takže jsem se cítil jak Karel Gott na slavících. Je to zadostiučinění, že jsem se dostal zase na nějakou úroveň a do hledáčku trenérů.
V pondělí se sejdete s ostatními hráči. Nebude to úplně běžný sraz národního týmu, viďte?
Je nás pár, co jsme objezdili několik reprezentačních akcí. Ale jinak tu bude plno mladých kluků čekajících na svou šanci. Bude to mít svůj náboj, ale jiné to bude po všech stránkách. Doufám, že na stadionu budeme mít diváky, protože ligu hrajeme normálně před lidmi. V Helsinkách je nádherná hala a chodívá tam spousta lidí.
To vás nepotěší zpráva, že vstup 4 500 fanoušků je povolený jen na zápasy domácího Finska. Ostatní utkání se odehrají za zavřenými dveřmi.
Takže budu doufat, že na mě vyjde zápas proti Finům (směje se). V životě jsem hrál snad jednou bez diváků a bylo to vloni ještě za Modo proti Björklovenu. Setkaly se dva tradiční týmy a najednou bylo na stadionu prázdno. Nejtěžší zápas, jaký jsem kdy hrál. Ne z herního hlediska, ale sledovat to všechno okolo bylo smutné. Nikdo nefandil, každý odraz puku, přihrávka, zakřičení bylo slyšet. Bylo to šílený.
A stejně tak bude zvláštní nejspíš i celý turnaj Karjala, že?
Celý svět je dnes naruby. Turnaj bude úplně jiný. Jestliže Rusové přijedou s výběrem dvacítek, už vám to něco napoví o smýšlení týmů. Nebudu říkat, zda je to dobré, nebo ne. Oni to vnímají jako správnou věc pro hráče, kterým brzy začíná mistrovství světa. Ti kluci potřebují nějaké vytížení. Karjala Cup bude za současných podmínek něco jiného, než nač jsme zvyklí. S tím se ovšem dalo počítat.
V Česku se teď ani netrénuje a kapitáni extraligových týmů dokonce požádali premiéra Babiše dopisem o uvolnění opatření pro sportovce. Jak situaci domácích hráčů vnímáte na dálku?
Je to smutné. S ohledem na ohniska nákazy a na to, jak moc nebezpečná jsou ostatní místa, je to podle mě hodně nešťastné. Zdraví kluci, sportovci nemohou hrát a trénovat. Myslím, že existuje způsob, jak vyhovět sportovním týmům, tak i nařízením vlády.
Sada přísných hygienických opatření a zavedené trojí testování na covid vás čeká i na turnaji. Zvykli jste si už na to?
Už jsem byl na testech čtyřikrát. Pocítil jsem jediný rozdíl mezi testováním v Čechách a na severu. U nás doma se provádějí malou jehličkou. Kdežto ve Finsku vám do nosu strčí takovou lopatu, že Rudovi Červenému potom tekla ještě hodinu a půl potom krev. Ale samozřejmě každý normální člověk pochopí, že je to nutné. Jsou horší věci. Lidé přicházejí o práci, o výdělky. I kdyby nás měli testovat každý den, je to opravdu to nejmenší.
V helsinském hotelu zato budete žít po boku ostatních reprezentačních výprav v jedné bublině.
Patrně to bude jiné, ale neovlivní nás to. Budeme se potkávat s ostatními týmy a hotel bude narvaný. Nebude tam ovšem nikdo známý, setkáme se tam s úplně cizími kluky. Z Finska tam budu mít jediného známého a to je spoluhráč z Lahti. Ani si neuvědomím, že jsem prošel kolem soupeře. Když to v bublině několik týdnů vydrželi hráči NHL, tak pár dní prostě zvládneme. I když jsem si myslel, že to bude jinak.
Že budete mít volnější režim?
Tak nějak. O bublinách jsem se dozvěděl až teď a poněkud mi zhatila plány. Lahti je hodinu cesty od Helsinek, a tak jsem si říkal, že by za námi mohly přijet rodiny. Anebo že bych se po tréninku mohl na otočku podívat domů. Být v bublině je však maličkost. Možná si koncem týdne s někým polezeme na nervy, ale vůbec bych se těmi omezeními nestresoval.
Rusko vyšle na turnaj hráče do 20 let. Přijde vám ta volba zvláštní?
Líbí se mi spíš rozhodnutí našich trenérů vybrat pár kluků, co by na dvacítky měli jet a mají šanci se do zápasu dostat. Rusové asi mají víc hráčů, které musí dostat do formy. Nebojím, že by jejich zápasy byly propadák. Všichni víme, jak se Rusové umějí nahecovat, a ti kluci budou brát tenhle turnaj jako velkou výzvu.
Před zápasem s ruským výběrem proběhne pocta zesnulému kouči Miloši Říhovi. Jste rád, že na něj obě země vzpomenou?
Palec nahoru, že něco takového proběhne a uctí se jeho památka. Zaslouží si to nejen proto, jaký byl člověk, ale jakých úspěchů dosáhl doma i v Rusku. S panem Říhou jsem objezdil pár srazů a je to jediný trenér, pod nímž jsem si zachytal mistrovství světa. Je to skvělý krok.
Mimo jiné se Český hokej ve spolupráci se Škodou Auto rozhodl podpořit zdravotníky obědovým menu od špičkových šéfkuchařů. Počet podpořených nemocnic závisí na tom, kolik na Karjale národní tým nastřílí gólů.
(rozesměje se) Řekl bych, že na tréninku budu klukům budu pouštět góly, aby nabrali co nejvíc sebevědomí a lidem v první linii co nejvíc pomohli. Tihle lidé si to ohromně zaslouží. Všichni budeme hrát nejen za toho pověstného lva na prsou, ale také pro ně. Chceme přece, aby nějakou pomoc dostali, protože doma se jim té podpory zatím moc nedostalo. Já věřím, že budeme moct přispět.
