"Celkem 20 let pracuji v hokejové síni slávy v Torontu," řekl v rozhovoru s ČTK u příležitosti výstavy ke 100. výročí vzniku Mezinárodní hokejové federace (IIHF) v bruselském sídle Evropského parlamentu. Jedním ze dvou povolaných se ale nestal hned po svém nástupu. Až po několika letech na místě kurátora síně slávy vystřídal Leftyho Reida, který v roce 1992 odešel do důchodu. Postup na novou pozici mu přinesl i tu vymoženost starat se "o dobro" hokejové trofeje.
Podle něj je doprovázení Stanleyova poháru po světě věcí cti, ale zároveň skutečná práce. Každý rok se však dočká zasloužené odměny. Spolu se svým kolegou přiváží trofej na led po závěrečném finále NHL. "Miluji být součástí jejich oslav. Je to opravdová čest," dodal s tím, že jde o výjimečný emotivní moment.
Práce strážce poháru ovšem nepřináší jen příjemné momenty. Svým ochráncům přichystala trofej nejeden vypjatý moment. Jeden z nich Pritchard zažil i před několika lety, kdy se Stanleyův pohár ztratil na cestě z Toronta do Bratislavy. Sympatický Kanaďan zmeškal jeden z letů a pohár odletěl jiným spojem, přičemž se po něm poté slehla zem.
"V době letecké přepravy je z něj (ze Stanleyova poháru) bohužel jen obyčejné zavazadlo. Naštěstí na každém letišti pracuje spousta hokejových fanoušků, kteří nám pomáhají s jeho hledáním," řekl Pritchard. Nejen přeprava poháru do jedné z 65 zemí světa, kde se hraje hokej, však přidělává vrásky jeho průvodcům. Pohár je náchylný na poškození, která se mu rozhodně nevyhýbají. Pár škrábanců mu přibude každý rok po vítězných oslavách.
Ten pohár je starý 115 let. Až nám bude taky tolik, tak budeme mít taky pár škrábanců. Pod každým škrábancem se také skrývá zcela konkrétní příběh.
Ten pohár je starý 115 let. Až nám bude taky tolik, tak budeme mít taky pár škrábanců. Pod každým škrábancem se také skrývá zcela konkrétní příběh.
Jednou z nejčastějších otázek, na které musí Pritchard odpovídat, je bezpochyby skutečnost, co se stane s pohárem, až se na něj nevejdou jména hráčů vítězných týmů. Odpověď je přitom nadmíru jednoduchá. "Za 10 let přidáme prostě ještě jeden kotouč se jmény pod pohárem," řekl.
Vyrývání jmen patří k nejtěžším "operacím" při manipulaci s pohárem. Jména se na Stanleyově poháru objevují až po ukončení sezony. Při závěrečném ceremoniálu na něm nejsou. Vyryta jsou až poté, přičemž celý proces podle kurátora hokejové síně slávy trvá osm až deset dní. Jde o klasickou a ceněnou ruční práci.
Stanleyův pohár bude k vidění v budově Evropského parlamentu jen do dnešního odpoledne. Pokud by někoho zajímalo, zda jde o skutečný pohár, nebo repliku, Pritchard odpovídá jasně. Jde o skutečný Stanley Cup.
Replika se údajně používá jen v případě, že cenná trofej cestuje za hranice Kanady, tak jako v současnosti. Zatímco se pohár nachází v Bruselu, jeho místo ve vitríně síně slávy zabírá replika.
