5. prosince 2011 7:00 Lidovky.cz > Sport > Hokej

Jágr: Prokazuji, že na NHL pořád mám

Jaromír Jágr (vlevo) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jaromír Jágr (vlevo) | foto: ČTK

NEW YORK Nejúspěšnější český hokejista v dějinách NHL Jaromír Jágr (39) se o víkendu po zranění třísla opět vrátil na zámořský led, a to v plné parádě. V pátečním utkání v Anaheimu dominoval jako za starých časů – připsal si dva góly a jednu asistenci, když jeho Philadelphia vyhrála na ledě Ducks 4:3 po prodloužení. O den později ještě přispěl asistencí k porážce Phoenixu 2:4.

LN: Co stálo za takhle úspěšným návratem?
Nehrál jsem tři neděle, a tak jsem měl asi dost síly. (úsměv) Ale teď vážně. Jsem rád, že jsme vyhráli. Od druhé třetiny jsme měli spoustu šancí, jen jsme nedávali góly. I když jsme prohrávali 0:3, nehráli jsme špatně. Máme mladé mužstvo, ale i spoustu zraněných hráčů. Chybí nám zkušení veteráni v obraně jako Pronger, takže jsme museli povolat mladé beky z farmy. Pro ně není vůbec jednoduché udělat najednou tak velký krok dopředu. O to víc jsem rád, že jsme zápas otočili.

LN: A kdyby vám spoluhráči v prodloužení při přesilovce více nahrávali, mohl jste dát hattrick...
To je těžké, když hrajete s dvěma francouzskými Kanaďany (směje se). Příště přinutím kouče, aby mi tam dal Jakuba Voráčka a snad pak dostanu nějakou přihrávku...

ČTĚTE TAKÉ

LN: Jak se cítíte po fyzické stránce? Zraněné tříslo už netrápí?
Když nehrajete skoro šest zápasů, tak samozřejmě přemýšlíte o tom, že by se to opět mohlo stát, a co máte dělat, abyste se zase nezranil. Ale šetřit se nemůžete. Zranění je osud, tomu nezabráníte. Rozhodně se necítím, že jsem v nějaké skvělé kondici, vždyť jsem tři týdny ani netrénoval. Po jednom střídání se mi málem chtělo zvracet. A dva zápasy za sebou, to už bylo úplné utrpení.

LN: Jak moc vás zajímají historické rekordy, potřebujete ještě dva góly, abyste přeskočil v pořadí nejúspěšnějších střelců jedenáctého Brendana Shanahana...
O tom vůbec nepřemýšlím, teď chci hrát a být zdravý. Zdraví je to nejdůležitější, budu si užívat každý zápas, který budu hrát. Mám štěstí, že si můžu tady zahrát hokej s dobrými spoluhráči, a na to se soustředím a toho si vážím. Když budu zdráv, tak se samozřejmě můžu v historických tabulkách posunout.

LN: Překvapilo vás něco po vašem návratu do NHL? Změnilo se něco za tu dobu, co jste zde nehrál?
Těžko říci, liga se velmi omladila, je rychlejší, ale největší rozdíl způsobila změna pravidel. Dneska je mnohem snazší dát gól před bránou, z doklepnutí, tečí a tak. Předtím obránci měli zelenou vás přetáhnout přes kotníky, ale dnes to rozhodčí netolerují, a proto padá hodně gólů z dorážek. To dřív prostě nebylo.

LN: Jak vás přijali ve Philadelphii? Fanoušci Flyers vám nikdy nemohli přijít na jméno, ať jste hrál za Pittsburgh či za Rangers...
Všechno bude záležet na tom, jak bude hrát mužstvo a jak se bude dařit mně. Zatím je to dobré, naše lajna dává góly, a tak jsou snad i fanoušci spokojeni. Mám výborného centra, tým hraje dobře, a myslím, že málokdo čekal, že po všech těch letních trejdech, které udělal generální manažer, budou Flyers v tabulce takhle vysoko.

LN: Už ve Philadelphii hrajete dva měsíce, máte pocit, že se tým může dostat hodně daleko?
Těžko říci, máme za sebou jen čtvrtinu sezony. Je tady však výborná parta kluků, kteří drží při sobě, tým je pro ně jako rodina, za kterou by nechali svůj hokejový život. Je to dáno tím, že oni ještě neznají rodinný život, většině z nich je 22 či 23 let a jsou svobodní. To asi neplatí u starších hráčů, kteří dělí svůj čas mezi tým a rodinu. Mám pocit, že v tomhle klubu zažívám nejlepší atmosféru za celou svoji kariéru v NHL.

LN: Jak vaše okolí prožívá návrat do NHL?
Tak máma už zůstala v Čechách, jsem tady v Americe jen s přítelkyní a zatím myslím, že dobrý. Půlka kamarádů si myslela, že se nemám vracet, druhá naopak tvrdila, že to mám zkusit. Jsem rád, že zatím mohu všem ukázat, že na NHL stále ještě mám.

Michal Sedláček