Vyšel speciál LN 101 pohnutých osudů Nový magazín LN - 101 pohnutých osudů. |
V dorostu týmu Winnipeg Monarchs si nadějného gólmana všiml skaut klubu NHL, Detroitu Red Wings. Šlo zatím jen o příslib, leč brzy následovala událost, jež mohla jeho kariéru ukončit: v brance juniorského týmu Galt Red Wings se totiž srazil s útočníkem, jehož brusle jej zasáhla do oka tak nešťastně, že mu hrozilo oslepnutí. Naštěstí mu chirurgové oko zachránili. Později uzavřel smlouvu s Detroit Red Wings, kterou podepsal roku 1947, když mu ještě nebylo osmnáct.
Čekal, až ho slavný klub z Fordova města aut povolá k zápasu v NHL, a v sezoně 1949/50 se dočkal: v sedmi zápasech nahradil zraněnou jedničku Harryho Lumleyho. Detroit získal Stanley Cup, a i když se Lumley uzdravil, klub ho překvapivě uvolnil a vsadil na Sawchuka. To, že časem patřil k hvězdám NHL, mu dodalo sebedůvěru. Mezníkem v Sawchukově kariéře byl rok 1960, poté co se vrátil k hokeji v dresu Toronta Maple Leafs. Kariéru totiž ukončil kvůli osobním problémům a depresím. Tehdy se poprvé objevil na ledě v masce.
Nebylo divu, jeho obličej byl poznamenán více než 400 stehy po zásazích holí, bruslí či kotoučů. „Maska mi prodlouží kariéru o mnoho let, protože mi vrátí mou bývalou bezstarostnost a odvahu,“ pochvaloval si. Po sezoně 1965/66 však ochrnul na polovinu těla. Příčinou byly vleklé potíže s páteří, jejichž řešení vyžadovalo operaci. Před jejím zahájením ho lékaři upozornili, že i navzdory úspěšnému zákroku by měl počítat s ukončením kariéry.
