„Manažer Ray Shero a trenér John Hynes mi dávají prostor, abych se nějaký způsobem dal do kupy. Za posledních pár let už těch zdravotních problémů bylo víc. Každopádně to není příjemné,“ litoval český útočník.
V současné době chodí na zápasy v obleku a sedává s malou dcerkou Sophií Gabrielou v klubovém patře. Do haly Prudential Center jezdí každý den a snaží se žít s omlazeným týmem, i když za něj momentálně nemůže hrát.
„Chtěl jsem být od začátku sezony součástí mužstva. Mezi klukama tady jsem každý den,“ uvedl Eliáš s tím, že podobná věc by dřív nebyla možná.
Generální manažer Lou Lamoriello, jenž odešel v létě do Toronta, totiž v klubu dbal na velmi přísná pravidla.
Během léta se zranění zhoršilo
„Kdyby se to stalo za něj, tak bych nemohl být mezi klukama, abych je nerozptyloval. Ale teď je to spíš naopak, vedení chce, abych byl pořád součástí týmu,“ těší českého veterána, jenž je pravděpodobně největší postavou historie Devils vedle gólmana Martina Brodeura.
Jenže současnost už tak slavná není. Eliáše dlouhodobě trápí bolavá kolena a během letní přípravy se situace zhoršila.
„Koncem léta, než jsem odletěl do Ameriky, se to začalo ozývat trochu víc. Na kempu jsme dělali různá vyšetření, ale pak jsme se rozhodli jít alternativnější cestou než přes nějaké větší zákroky. Momentálně se dávám dohromady, cítím se líp a začínám bruslit. Byl jsem pět dnů na ledě a je to dobré. I když tomhle věku to asi nebude stoprocentní nikdy,“ povzdechl si hokejista, který má v nohách 1224 zápasů v NHL, v nichž dal 406 branek a nasbíral 1017 bodů.
Datum návratu na led zatím nezná, v zákulisí se hovoří ještě zhruba o měsíční absenci. „Šest sedm týdnů jsem nebyl na ledě, kontinuálně jsem netrénoval a ještě na to nejsem připravený. Teď probíhá rekonvalescence a nějakou dobu to bude trvat,“ řekl k tomu Eliáš.
S Devils má smlouvu do konce sezony, po níž mu bude 40 let. Na odchod ze scény však zatím rozhodně nemyslí.
I když třeba jeho o pět let mladší kamarád Martin Havlát už letos angažmá nesehnal.„Tomu to snad ukazuje nějaká karma. Těch zranění už měl tolik, teď v přípravě snad měl zase zlomený prst... Já si myslím, že by pro něj bylo nejlepší hrát doma,“ přemítal Eliáš.
„I když je to těžké, aby pak na něj v Brně řvali jako třeba teď na Tomáše Kaberleho, to se mu asi nechce. Je to nevděčné. Ale podle mého by mu ten evropský hokej seděl, přece jen je ještě mladý na to, aby přestal hrát. To by byla škoda.“